Asi všichni se z práce či školy těšíte domů. Já to nemám jinak, škola nemá konce a nejlepší zprávou, kterou můžu slyšet, je odpadnutá hodina. Tenkrát to byla vážně klika, učitel musel někam nutně pryč a odpadnula nám rovnou poslední tříhodinovka praxí, takže po obědě trádá domů. Otevřu vchodové dveře a hned u botníku mě zaujmou ženské sandálky, jaké s jistotou nenosí mamka. Na háčku u dveří…

Kdo z nás někdy nepřemýšlel o změně kariéry? Někdo má strach opustit ne zas až tak špatné místo, jiný se bojí změny kolektivu, další nechce riskovat při splácení hypotéky. Chápu všechny, ani já bych o změně neuvažoval, kdyby na mě jednoho dne nevyskočil inzerát na pozici učitele informatiky na střední zdravotnické škole. Ze zajímavosti jsem inzerát otevřel a zajímalo mě, kolik takovému učiteli…

V království krále Robertka Velikého měli veliké starosti s dvacetiletou princeznou Análkou. Měla nejvyšší čas na vdávání a král pořádal jeden ples za druhým. Análka nebyla vybíravá, ale po celém království i mimo něj se rozkřiklo, že princezna není schopná dosáhnout orgasmu. V Robertkově království to však byl problém. Podle tradice staré stovky let bylo k uzavření sňatku nutné do půlnoci…

Byl příjemně teplý páteční večer a spolu se třemi kamarádkami jsme vyrazily do klubu Rokoko. Hudba hrála, lidí bylo přiměřeně, atmosféra parádní. Docela jsme se bavily, dokonce i kluci, co se s námi ten večer chtěli družit, nebyli neslušní a dotěrní, ale vcelku inteligentní. Chvíli po desáté hodině dorazil do klubu Simon Vančura, syn Aleše Vančury, majitele nedaleké softwarové firmy a několika…

Jsem 20 letá, hubená a snad i pěkná bruneta a protože mě strašně rajcují videa s gang-bangy, rozhodla jsem se ho vyzkoušet "naostro". Mé oblíbené video je Veronika a padesát chlapů, určitě to někdo znáte, i když je to starší. Padesát jich napoprvé být nemusí, ale aspoň třicítka by mohla být. Jsem z Uherského Hradiště, což si myslím, že není dost velké město a tak jsem se rozhodla pro Brno, asi 1…

Pracovala jsem tenkrát čerstvě jako knihovnice, má první práce po škole. Měla jsem ráda staré věci, ale zrovna knihy k nim nepatřily, protože jsou těžké a raději si věci prohlížím, než v nich čtu. V knihovně jsme měli vysoké police a méně žádané knihy bývaly nahoře. Návštěvníci měli zakázáno používat schůdky, tak si nás volávali, protože jen my měli školení na práci ve výškách. Do knihovny začal…

Mezi největší dosavadní životní milník bych označila nástup na vysokou školu. Odstěhování od rodiny, život v novém městě, nová škola, vlastně nic nezůstalo při staru. Nastěhovala jsem se na kolej, kde jsem vyfasovala i spolubydlící Kláru. Klára byla můj přesný pak, já introvertní, tichá a při troše sebekritiky šprtka, ona extrovertní upovídaná flegmatička, která byla každý večer na jiném večírku…

Moje babička má sestru Marii. O Marii se v naší rodině nikdy moc nemluvilo, vlastně jsem o ní téměř nic nevěděl, babička o ní nemluvila a nevšimnout si jí kdysi dávno v rodinném rodokmenu, nevěděl bych o ní nic. Jednoho podzimního dne nás kontaktovali, že Marie zemřela. Zařídil se pohřeb a započalo dědické řízení. V něm jsme zdědili její vilu Jarmilu v Uherském Hradišti. Babička chtěla dědictví…

Po maturitě na gymnáziu jsem prožívala zdánlivě jedno z nejhezčích období v životě, měla jsem dlouhé prázdniny, bezvadného přítele a dobře placenou nepříliš náročnou a flexibilní brigádu. Co víc jsem si mohla přát? To léto jsem ale kromě užívání si řešila ještě jednu praktickou záležitost a to vysokou školu, přesněji můj nástup na ni. Kolej jsem samozřejmě už zařízenou měla, takže shánění…