Aha. Netušila jsem, že je tohle něco něčím speciální a že to má svůj název. Když jsem nahoře, tak tohle dělám celkem běžně. Ani mě nenapadlo, že by v tom bylo něco dominantního. Přijde mi to tak přirozený. Jsem mokrá, oba chceme, vyhoupnu se, udělám správnej pohyb pánví...

Celý článek jsem přemýšlel co to asi tak může být a že si to pak vyguglim, jestli mi to autor neprozradí a na konci z toho vyplyne, že je to vlastně normální mrdáni. 😃 Ale jo dobrý, nic ve zlým.

Na youtube 4BazqkjxzJ0

Myslela jsem v Pevnosti poznání :) Našla jsem si....

Epizodu z Teorie velkého třesku, kdy Wolowitz zkonstruuje takovou tu remote kissing machine viděls?

V pevnosti?

Napíšu soukromě, jestli mohu..

Pěkná prdelka 😉

Nemám žádné zkušenosti, ale přijde mi, že takové vztahy by byly náročné pro většinu lidí. Psal jsi, že jsi introvert, jsi hodně citlivý, když vycitis, asi méně by bylo asi pro tebe pohodivejsi.... To je vlastně jeden z důvodu, proč se nezenu mít milence, protože ty vztahy pak by byly náročnějš....... mám takový postup. Když nevím, co udělat, tak si představím ty jednotlivé varianty, dostaví se mi k tomu nějaké pocity a podle toho se pak rozhodnu, co udělat, jak se rozhodnout. Nefunguje to vždycky, ale často ano. Nesmí se spěchat. Tuto radu jsrm dostsla kdysi, tak třeba pomůže....

Mám zkušenosti z polyamory vztahů.
"Hele... a co když zjistí, že se s ním žije líp?" Tohle mi nedělá problém, protože znám svůj význam, který pro partnerku mám. Co dávám já většinou muži nenabízí - takže další muž mě spíš doplňuje, než že by mě nahradil. A pokud by zjistila, že už mě nepotřebuje? I to se stává, holt ať jde za svým štěstím. .... "Je v pohodě obejmout přítelkyni? Mám jí dát pusu?" Můžeš se jich zeptat :-) Tohle se snažím řešit tak, abych dával oběma stejně - když obejmout jednu, tak i druhou. Před časem jsem dal jedné přívěšek na kr a rovnou dostala přívěšek i druhá :-) . A důležitá je komunikace po - věřím holkám, že kdyby se cítily nějak nepříjemně, tak by mi to řekly (ony vědí, že o podobných pocitech je potřeba si promluvit) a vyřešili bychom to. To už jsem taky zažil - a to řešení nás ještě víc sblížilo - považuji to za pozitivní součást polyamory vztahů.

Říkat pravdu za každých okolností může být pro vztah zničující a já jsem radši, když ji sám v jistých situacích neznám. Není pro mě podstané vědět, kdy a s kým má žena vyzkoušela jiné prcání, protože mi to zhola nic nepřinese a ona to ví taky. Platí to samosebou i opačně a funguje to mezi námi přes padesát let.

S manželkou se o prcání s jinými nebavíme a vlastně o tom kdy a s kým mi moje drahá zahnula nic nevím a vědět nechci. Ona taky nikdy o mé zálety neprojevila sebemenší zájem a oba jsme spokojení. Co oko nevidí, srdce nebolí.