Tělo mi ještě pulsovalo. Doznívalo v něm všechno, co mě před chvílí prošlehlo jako výboj. Seděl jsem na lavici, opřený o dlaně, ztracený ve slasti, s tepem stále v uších. Naďa jemným náznakem, a lehkým pohybem ruky mi pokynula, abych si lehl.
Poslechl jsem. Bez váhání…