Pamatuješ, jaks mi tehdy říkal, že tohle jsou asi poslední rumový pralinky, který mi neseš, protože se už nebudou vyrábět? Já si to pamatuju. Dodnes. Nejdřív trochu rozpouštěné napodobeniny čokolády na jazyku, pak špičkou jazyka křupnout krustu, chuť tekuté náplně v…

Den do Vánoc a zasněžená hora pod mýma nohama se vzpírá, nechce podlehnout. Do půli stehen se brodím prašanem a i když kontroluju kůly vymezující cestu, vlastně jdu jen po stopách, v jeho šlépějích, které se v tento den otiskly do čerstvě navátého sněhu jako první. Jde…

Měla jsem, nebo možná ještě mám, nevím teď přesně, takový epistolární román, romanci s ručeným omezeným, vzkazníkový románek, nebo možná román jak od Tolstého, nevím, jak tomu vlastně říkat. Chtělo by se říkat, že o nic nejde, že to jsou jenom písmenka a představy,…

Věřím, že láska chutná tím víc, čím je jí míň, tak už to je a písní svou na tomhle nic už nezměním. Jen mít na chvíli sílu zastavit okamžik a čas, abych svůj den, tak jako dřív, nakonec zase nepropás‘. Tahle píseň provází už nějakých třicet let. Pamatuju, kdy…

Kdysi: "Tak si představte, že mi napsala, že na týden odjíždí. Na týden! No nezbláznili byste se? Vsadím se, že si řeknete- týden, no a co, to uteče jako nic. Tak si představte, že někoho znáte rok a on vám na rok odjede. To už taková sranda není, že ne? No a když…

Život mě taví ve vysokejch pecích a jak ta ocel vyjdu pevně kalená ani smrt nesrazí mě k zemi, přeci jen k modlitbě dals mi kolena. Když mi jdou tlustý do tenkejch, vždycky se očima a srdcem obracím k nebi, ke hvězdám a nechávám si číst osud, ve snaze pochopit svůj…

Kdysi dávno bylo u nás na zastávce na dveřích od záchodů celá sbírka lidových mouder, která se často týkala lidských citů a lidské tělesnosti. Od hravých „Když husu tak pečenou…“ (dál to jistě znáte), až po zklamaně cynické „Polibek je pouhý klam, spojení dvou lidských…

Nedávno jsem jela po dlouhé době po dálnici v úseku a v čase, kdy bychom měli mít společný kus cesty. S rychlostí jsem to nepřeháněla, nechávala jsem předjíždět auta za mnou, ale to, které jsem chtěla vidět, mě nepředjelo. I když jsem stará koza, miluju animák Auta…

Dneska ráno jsem si nemohla pustit nic jiného, než Iggyho Popa. Některý rána takový prostě jsou, mají svůj vlastní sountrack a snaha přehodit na kolej jinýho playlistu vede jenom k tomu, že budete mít celej den pocit, že hladíte ježka proti srsti, takže bývá nejlepší…

Občas mám pocit, že už mě v životě nic nečeká, že jsem si svůj příděl lásky už vyčerpala, že mi můj osud dopřál jenom tolik, abych poznala, co to láska je, ale nedal mi už možnost v lásce a s láskou žít. Láska do mého života přišla jenom na návštěvu, na takovou malou…