Zvoní budík, ráno, musím vstávat a do práce. Prší, víčka jsou těžká, nejdou otevřít, čekám, probouzím se pomalu. Venku příjemný chládek, déšť kropí zahrádku, všude svěží zelená je nadšená z potřebného zavlažování. Dnes ,to moje tělo , to si ale žije úplně jiným životem…
Posts
Blog
Óda na úd
Mám ráda mužské tělo. Ráda se na něj dívám. Uklidňuje mi i naplňuje. Široká ramena, trochu chlupatá hruď, pupik a kousek pod ním visící pytlík i se svou chloubou, někdy krátkou, jindy dlouhou. Je hezky pohled na chloubu, je klidná a taková bezbranná. Dívám se na ní a…