medankove

Stále vzpomínám na první setkání před 10 lety.
A takto to nějak vnímám.
---------------------------------



My dva
Jsme v přesýpacích hodinách
Mluvíme ve dvou rovinách
Z nichž nás jedna tiše táhne ke dnu

A písek ubývá
Tak se snaž cítit ve dvou hladinách
Jednu si navždy ukryj v hlubinách
Na druhé vyrej naše jména na sklo

A co když se čas prolíná
A tahle jedna vteřina
Se jinde s jinou protíná
I když jsi tam a já jsem tady

A jako svíčka
Když hoří pro dva za ticha
Oceán krásy
Co zvolna vysychá

Jako pohled
Co ti právě visí na víčkách
Tahle chvíle a kafe v hrníčkách
Já a ty a naše spolu

Se ztrácíme
Vždy jak v přesýpacích hodinách
Jenže až nám písek vyprchá
Nikdo nás neobrátí na začátek

A co když se čas prolíná
A tahle jedna vteřina
Se s jinou jinde protíná
I když jsi tam a já jsem tady









Nelze přestat jej milovat ,i když on nemiluje.






Srdce má své důvody ,o kterých rozum nic neví .Miluji.



...Chci...
Každý centimetr TEBE...
Jen škoda, že už nejsi se mnou. Vzdal jsi to. Mám Tě stále v srdci.

Nejde zapomenout na jednoho jediného člověka, který ve mně zanechal tolik kouzelně nádherných okamžiků.
Nikdy nikomu neříkej ,že jsi k němu nic necítil ,když jsi s ním prožil krásné chvíle. Já s TEBOU ANO.


12.9.2013
Nezapomněla jsem na stejný den před rokem.. Den plný očekávání, touhy a vášně...NÁŠ DEN.