Poznání to je to, co mne dopředu pohání. Já kvítek nevinný avšak mnohým čmeláčkem navštīvený našla jsem slunce, vláhu i výživu v něm. Mnohokrát hřál mne ve svých dlaních, když mráz života spálit mi lístky chtěl. Mnohokrát dodal vláhu do studny co suchem strádala. Jeho paprsek pronikl do temných hlubin a mnoho radosti přinesl. Jeho ruce hladili jak samet, když touhou jsem se chvěla. Rty…

(já Monika) To Vám musím povědět. Minulý týden bylo hezky, A tak jsme si s Giem sedli venku se sklenkou vína a užívali si pohody. A jak to tak bývá přišla na nás touha. Já jen v dlouhém triku a ani nevím jak Gio měl hlavu mezi mýma nohama. Jen jsem zavřela oči a vnímala návaly rozkoše. Najednou slyším. Ehm ehm . Otevřu oči a vidím sousedku jak přešlapuje a tiše říká..." Já klepala" . Tahám Gia z…

(já Monika) Jak začít? Přemýšlela jsem.(Gio říká "to dává smysl" a ironicky se usmívá s šibalským kukučem.). Tak znovu. Jsem rozčilena, pobouřena, znechucena, ....atd atd. Prostě nasraná. Na některé z Vás i na lidi co potkávám, nebo slyším, kteří píšete komentáře, nebo texty, blogy, povídky, nebo se jinak vyjadřují. Máte mozek( předpokládám že zombie nepíšou na amatérech, ani jinde se jinak…

Jako "slušný" amatéři" sjíždíme s mou ženou fotogalerie. A společně jsme dospěli k názoru že společnost neochvějně spěje ke krizi identifikace, když názvy galerií nebo popisky jsou typu...Já a moje...a na fotu je čurák a prdel. Nebo...on a ona...s detailním fotem penetrace. Taky mě dostávají popisky typu ...poznáte mě....s fotkou roztažené vagíny. Myslíte si, že tito lidé o sobě"říkají" jsem…

Tak lidi letos je to léto pěkně rozpálené. No a asi z toho horka mě napadnou vždy nějaký ptákoviny, co už se k mému věku moc nehodí. No co už. Jiný nebudu. A tak jsem se rozhodl dát mojí ženě šanci si ode mně odpočinout. Už druhý týden se toulám se svým psem po Jesenických lesích. Chlupáč už je stará. Nějak moje nadšení nesdílí. Raději zůstává na farmě u kamaráda, odkud vyrážím do blízkého i…

Tak dlouho se chodí pro "vodu"...., protože je vyschlá. Až i vibrátoru vytečou baterky. Kyselina leptá a rozežírá neukojenou. Zbude jen nepotřebný kousek něčeho, co ani do popelnice nelze dát, neboť je to nebezpečný odpad. Jednou z ní bude nepotřebná věc. Co se ani za starožitnost nemůže považovat. Nebezpečná a bezcenná. I nastane okamžik a mocná matka příroda ji vstřebá. Nezůstane nic. …

Dlouhodobým pozorováním potvrzená pravda. Krátký vzbudí pozornost. Vryje se do paměti. Nabudí představivost. Dá prostor k seberealizaci. Zavrtá se hluboko do Vás. Vy Nemravové!!! Jde o blog. A už konečně pochopte, že sex není o strčení něčeho někam, ale o prožitku co máte v hlavě. O představivosti, a naplnění očekávání, o prožitku. Co vy na to?

Titulek je hodně expresivní, ale vztahuje se k dnešnímu mému zamyšlení. Setkávám se s touhle mluvou skoro na každém kroku. Přitom nevím proč, se tento trend jako mor, šíří napříč populací. Nejdříve jsem to považoval za trend jedinců co nemají dostatečnou schopnost propojovat synapse mozkových neuronů a nedostatkem ve vzdělání. Potom jsem uvažoval o evolučním trendu degenerace celého lidstva. A…

Ti co čekají popis jakýchkoliv příjemných sexuálních praktik, nebo příběh plný šukačky můžou přestat číst (pokud to umí a jen to nepředstírají). Občas mě to popadne a moje "ošetřovatelka" to ví a tak mi nebrání. Prostě se v jakoukoliv denní hodinu zvednu, obléknu se do lesních montérek (trampský ohoz) vezmu psa a jdu do lesa. Je cca 5km daleko od mého doupěte tak hezky předtím namazat kolena …

Chlad letních rán znám moc dobře. Často vstanu s prvním světlem probouzejícího se dne. Ne že by se mi chtělo, ale mám psa a tak "trpím" za lásku k "bližnímu svému". S hlavou prázdnou a bez starostí vyjdu na zahradu za domem a bosý se procházím trávou. Vždy je rosa a její chlad bodá do nohou jak malé jehličky. Mám rád ten rozporuplný pocit. Znáte ho? Něco je nepříjemné ale potom cítíte osvěžení.…