Hozzászólások (3)
ZtracenaDuse
Hmmm,asi chapu některé ze slečen. Já si u svého milého vážila právě jeho diskrétnost. Ač jsem se s jeho ženou znala a párkrát se setkala u nich na grilování, oslavě a tak, nesmírně jsem si vážila, že cokoliv, co řeknu je jen mezi námi, že máme něco co je mezi námi intimní a můžu mu věřit. Asi by mně štvalo, kdybych byla "věc veřejná " Já měla vztah s ním a ne s ní, proto bylo dost fér, aby o mně věděla,jen to co jí budu sama chtít říct a to stejné platilo i pro ní, co bude chtit abych vedela,budu vedet od ní. Ona mi jej půjčovala a tím pádem věřila v něj a jeho úsudek.
1
0
A domluvit se na tom, co muze byt res publica, a co nikoliv, je rozhodne zadouci. Ty me zkusenosti byly spise o tom, ze se neco rovnou predpokladalo bez te predchozi domluvy 🙂