No, ta hranice je asi docela tenká. Protože de facto, pornografie je taky umění. Sice takové dost jednoduché, ale svým způsobem je. Asi si nejsem jist, jestli bychom to dokázali definicí rozlišit, ale za nás cokoli, kde se explicitně jedná především o ukázání pohlavních orgánů či koitu, masturbace atd. to bychom už považovali asi za pornografii bez ohledu na to, jestli je to vystavený na vernisáži nebo ne. Naopak, pokud je to součástí nějaké větší "scény" a prvoplánově tam nejde o dané orgány, na to se jako na umění rádi podíváme oba a občas jsme i součástí takového umění. Ale je to vesměs naše vnitřní definice, každej to má trochu jinak.

Ono to není asi jen o tom milovat sám sebe, na to je spoustu lidí experty a přesto bychom je nechtěli mít v okruhu svých přátel, max. tak známých a nemusíme je vidět ani nijak často. Spíš je to i o nějaké sebereflexi, aby na sobě člověk pracoval, snaze o kompromisy, komunikaci. Ale taky to je o tom, nechat si na začátku vztahu odstup a nevletět do zaláskování, plus si správně nastavit "varovný kontrolky" a chytře "zkušební mechanismy", protože některé vlastnosti, které od protějšku nechceme, nemusí být ihned patrné. Např. muž se kdysi zbližoval s holkou, která se mu líbila, ovšem naštěstí se díky určitému druhu komunikace, který ráda dělají děvčata, ale tady to použil muž, dozvěděl, že má jistou charakterovou vlastnost, která jej velmi vytáčela na bejvalce (vytočit se kvůli kravině a udělat z toho pomalu problém světového významu) a tak ji poslal k vodě.

Kamarád zas měl "zálibu" v určitém typu holek, které ho vždy docela potrápily (jedna mu donesla domů i kapavku), ale nevybíral si je vědomě. Až potom, co mu bylo řečeno, aby zkusil hledat něco trochu jiného u děvčat, si našel hodnou slečnu, která nebyla vysloveně jeho typ, ovšem se kterou má dnes dvě děti a relativně dlouhé a snad i relativně spokojené manželství.

Asi bychom napsali "svůj k svému". Jsou jistě solventní pánové, kteří by za takovou rádi platili, ovšem tam to taky obvykle funguje tak, že jakmile taková holka pána omrzí, obvykle svlečnu pošle do dírky hned vedle té její zlaté pičky... Takže to není ani tak o šovinismu, ale spíš o okruhu hledání, potažmo pokud by Ti imponoval typ zmíněných žen, ale nebyl bys ochoten přistoupit na jejich podmínky vztahu, asi by to bylo spíš o tom přehodnotit žebříček hodnot, které se Ti na ženách líbí.

Tak ono to asi nebude jen chyba na jedné straně. Chlap fotrovatí, žena tchýňovatí... A je to spíš o tom, aby oba hledali cesty, jak by něco mělo jít a ne výmluvy, proč něco nejde. Hlavně aby spolu mluvili a pochopili toho druhého. Ale to se bavíme o vyváženém vztahu, kdy zanášení není pro daného partnera sport, ale je to fakt z "tlaku okolností"... Vím, zní to blbě, ale jak jinak pojmenovat to, že to z nějakého důvodu ve vztahu nefunguje?

Pro mě jako muže asi fekál, pak cokoli s tvrdším násilím, kdy se to oběma líbí, ale zcela jistě to neodsuzuji, jen to není můj šálek kávy. Žena by takto jistě označila některé mé avantýry z minulosti, ze začátku s tím měla trochu problém (úplně nečekala, že bych já k tomuto měl sklony, dozvěděla se to až po 9 letech vztahu), ale již se s tím, zdá se, srovnala a tvrdí, že je ráda, že to bylo před ní a ne při ní. :)

Jsme rádi, že jsme si drtivou většinu snů splnili před tím, než jsme se poznali (protože kdybychom byli spolu, nedaly by se některé sny úplně splnit se stálým partnerem bez podvádění toho druhého) a teď spolu už nám zbývají jen drobnosti, které se bez stálého partnera plní blbě a nebo ne úplně plnohodnotně...

Po pravdě, do galerií a videí téměř nechodíme a když zavítáme, tak spíš náhodou, byť je pravda, že ji pak prohlédneme. Ale ať se nám líbí sebevíc, nedáváme like nebo komenty. Ano, lidi by se sem nefotili/netočili, kdyby nechtěli a neočekávali to, ale zvlášť spoustu komentů nám přijde takových slizkých.

To nám zde přijdou smysluplnější povídky a blogy, do těch zavítáme rádi.