Píšeš krásně. Maluješ těmi popisy atmosféry a míst obrazy. Člověk se snadno přenese na místo děje. Erotické scény v těch textech nejsou nijak explicitní, přesto ale říkají vše. Vždy to má nějakou a nestejnou myšlenku.
Někdy právě tam, kde se očekává jen povrchnost, vznikne malý prostor pro něco úplně jiného. Pro estetiku.Pro myšlenku. Pro dialog. To jsi vystihla přesně.

Taky nerozumím tomu proč ten obsah platí,ale zřejmě nejde jen o fotky, ale i ten kontakt a to už myslím dost velký důvod k rozchodu je. Pro je většinu holek budou i fotky cizích holek v mobilu důvod minimálně k žárlivosti.

Ten pocit selhání to jsi trefila, pokud budeme generalizovat, tak tohle platí. Ženy možná lépe umi pojmenovat pocity, ale že by to byla výhoda v případě rozchodu, to si nemyslím. Výhodu má ten, kdo dokáže pragmatičteji  jednat. Ženy dokážou jednat rezolutněji a z nefunkčního vztahu odejít, aniž by měly ke komu.  V našem případě tohle bude spíše výjimka, radši se v tom budeme babrat. Velkou roli hrají socio-ekonomické aspekty, děti, dělení majetku, apod. 

 Přečetl jsem všechny 3 dosavadní povídky a je to všechno takové jemné, něžné, citlivé a sálá z toho touha a teplo doteku. Není to úplně explicitní, takže to nechává velký prostor pro představivost. Moc se mi líbí, jak píšeš.

Potkala Petra před pekařstvím, pohledy prozradily přitažlivost, pozastavili, pousmáli, pozdravili. Prosím paní promiňte: překrásná postava! Plavovláska poděkovala.Pravou paží pouhladila plandající plavý pramen.Parádní příležitost poznat pěknou pětačtyřictku.
Popřemýšlel. Přednesl plán. Pojďme. Projdeme podél plotu po pěšině přelezeme přes plot, potom parkem. Proč pane? Protože prostě probouzíš plamen. Plamen plápolá, pulzuje.Přikrývla. Přelézali přes plot, Petře, prosím pomož, pěkně poprosila.
Protnuli prsty, překonali plot, pohladil plavovlásku po předloktí. Představy proudily, ponoukaly pokračovat. Posunul pravou paži, prsty pohladil přes plavý pramen. Pootevřela pusu, přitáhl Patricii, pomalu políbil, pocítila příjemný pocit. Přitiskla prsa, přestala přemýšlet,
přivinula Petra. Polibky pokračovaly, plamen planul, podprsenka posunutá Petrovým palcem, poodhalená prsa provokovala. Pojď, pomazli, poškádli. Pokračování příběhu příště.

Pokud umíš odpustit všechny ty nedůležité nedokonalosti, pak jsi na dobré cestě k té dokonalosti😉 ona je v tobě, takže je to vlastně cesta sama k sobě.

Věřím, že pokud někdo získá tvou důvěru, tak se umíš otevřít na plno, pak vůbec žádný introvert nejsi. Jde o pocit bezpečí a jistoty, že můžes sama sebe bez obav nechat projevit. Budování důvěry trvá většinou dlouho a není to o tom jestli je někdo introvert nebo extrovert. Tady existuje poměrně velká míra otevřenosti, ale zdá tu lze najít někoho komu pak lze plně důvěřovat to je otázka. Takže nevím jestli jsem ti odpověděl😉

Záleží jak se kdo dívá, pokud povrchně, tak dostane zkreslený obraz, pokud dokáže více do hloubky, pak se to začne více potkavat. Někdo o sobě záměrně vytváří jiný obraz, zvláště tady může být velký rozdíl jak ty lidi vnímáš a jací doopravdy jsou. Tvuj obraz tady považuji za hodně autentický s realitou.

I my známe to prázdno po setkání, po kterém je ticho. Není jiná možnost než si to odžít a pustit z hlavy.