Jak ti v tomhle rozumím. Tohle mi taky vadí. Poslouchat kecy o tom, že "já tam nemůžu zavolat a objednat pizzu, protože jsem introvert". Ne, protože se stydíš mluvit. To s introverzí nesouvisí. Stud a strach může mít člověk bez ohledu na temperament, otevřenost i na inteligenci. I když každej temperament i každej typ a výše inteligence se s tím srovnává jinak. Já se teda umím překřikovat klidně přes celou místnost, ale protože jsem vyrostla ve velký hlučný rodině a byla nutnost se naučit v tom fungovat. Ale baví mě to čím dál míň, spíš mě to vyčerpává a vlastně jsem čím dál míň schopná se něčeho takovýho účastnit. A dělá to ze mě introverta nebo extroverta? 🤔😄 Mně se líbí, jak tyhle jungovský archetypy vysvětluje Pjér la Šéz. Že introverti jsou jako trochu jako "predátoři, který lověj". Ne tím, že by lovili lidi (i když to by asi šlo taky 😅), ale tím, na základě čeho se rozhodujou. Dokážou se rozhodovat samostatně na základě svýho vnitřního světa a svejch instinktů. Extroverti jsou jako zvířata, kterejm se líp daří ve stádech nebo hejnech. Ne protože by neměli žádnej vnitřní svět a žádný instinkty, ale protože v krizi potřebujou, abych jich takovejch bylo hodně, množství, odkazujou se rádi na to, že "ale nás je většina, co si tohle myslí", snáz podlíhaj davovýmu šílenství a davovýmu útoku. Jdeme všichni proti jednomu. Davem ho vytlačíme z pevniny... Během života se ale může stát, že se člověk "přetočí", protože se musel naučit nějak přežít (často se to naučí v dětství). A tak si vlk na sebe vezme kůži berana a chová se jako součást ovčího stáda. Ale ty ovce kolem něj si furt říkaj, že tahle ovce jako vypadá jako ovce, ale nějak divně smrdí. Čpí takovejma divnejma názorama, pokládá otázky, který vyžadujou nějakou hloubku a kvalitu (ne kvantitu) na zodpovězení. Může se to stát i naopak, ale představuju si, že ovce převlečená za vlka bude odhalená dřív. Pohybujeme se někde v tomhle spektru a nějakou měrou v sobě máme obojí. Obojí je na světě potřeba.