Já mám v tomhle ráda různorodost a možnost kombinovat. Taky se mi líbí "klasika" - na latex sice nejsem, ale na kůži/koženku hodně, líbí se mi vysoké šněrovací boty (a láká mě ten pocit, že mi je sub musí celé zašněrovat, ideálně v omezeném čase...), krátké sukně, dlouhé sukně, punčochy, kalhoty, korzety, však toho taky máme spoustu v galeriích. 🤭 Co se týče zmiňované praktičnosti, jako nepraktické to nevnímám, a to z jednoho prostého důvodu - volím(e) oblečení tak, aby bylo praktické a vyhovovalo konkrétní situaci. A taky ideálně aby nebylo pořád stejné, ono se to okouká. :-) Můj subík má samozřejmě oblíbené kousky, ale neznamená to, že si je na sebe budu brát vždy. Občas taky dostane za úkol mě v rámci session obléct, případně i s výběrem oblečení podle jeho chuti. Vnímám outfit jako něco, s čím si lze taky hrát, ne jen jako něco, v čem jsem a co je neměnné. Někdy svůj outfit vyměním i v průběhu hry, někdy zamítnu to, co vybral sub, někdy si "na poslední chvíli" rozmyslím, že tohle nechci a ať mě zase svlékne. Tvoříme hru a vzájemnou dynamiku už tímhle. 😊

My máme BDSM vztah založený na psychické rovině. Fyzická stránka je součástí, ale ne v podobě S/M. Já nejsem sadistka a můj sub není masochista. Ačkoliv máme rádi praktiky, které způsobují bolest, není to pro nás primárně o bolesti. Užíváme si tu dominantně-submisivní složku v podobě uctívání Paní, ponížení suba, využívání ho pro vlastní potěšení (z čehož má pak potěšení i on), plnění různých úkolů pro Paní a podobně. Sub má rád fyzické omezování - vázání, poutání, pocit, že se nemůže hnout nebo že nemůže sundat pouta a jen tak odejít, že vše záleží na vůli jeho Paní. Smyslovou deprivaci, omezení dechu... a hlavně překvapení, napětí a nejistotu, co se na něj zrovna chystá.