Psali jsme si už pár týdnů. Tady se ukazuje, jak jsou ty blogerský výzvy fajn. Bez nich bychom se asi nikdy nenašli. Povídali jsme si o všem možném. A jednou, když se blížil víkend, svěřila se, že teď bude pár dní sama. Zbytek rodiny se jaksi rozutekl a ona před sebou…
Stojím pod proudem horké vody, která mi stéká po zádech a po břiše až do slabin. Smývá únavu předešlých dní i bezesných nocí. Vypínám ji. Kolem pasu omotám osušku a pomalu jdu do ložnice. Dech se mi zrychluje napětím a tlak stoupá. Beru za kliku a dveře se otevírají. …
Když se na sebe podívám, koho vidím? Nedochůdče, zmodralé miminko umírající v maminčině náručí? Blonďatého andílka s úsměvem od ucha k uchu? Uhrovatý tintítko s propadlým hrudníkem? To všechno už dávno není pravda. Ze dne na den jsem dospěl. Dřív než bych si…
Blíží se večer. Venku je pořád příjemně teplo. Mám konečně volno a tak vycházím z hotelu do ulic milionového města oděného do oranžové, černé a fialové. V ulicích se potulují tlupy dětí v maskách. Je Halloween, čas kdy zdejší děti chodí od domu k domu a koledují…
Vážení přátelé, milovníci jemně lechtivé zábavy. Všichni jste si určitě všimli, že se léto blíží mílovými kroky. Je to prostě vidět všude kolem nás. Potřebných svršků ubývá a ty co zbyly se odlehčují a zkracují. Pánům tak fantazii tříbí představy, zda tahle či tamta…
Konečně ležím v posteli. Hlava po celém dni jednání unavená, ale nohy jsou ztuhlé. Čtyři hodiny jednání a šest set kilometrů za volantem jim nedopřálo moc pohybu. Snažím se usnout, ale nejde to. Nohy tak nějak divně rezonují a musím sebou pořád mlet. Vydržím sebou…
Nedávno se tu objevil blog k jedné legendární básní J. Vrchlického. A protože mám k tomuto velikánovi české literatury jistý osobní vztah, inspirovalo mě to k sepsání vlastní básničky, jako takové "trapné" pocty. Tak mě prosím nekamenujte. Na kopečku nad vesnicí stojí…
Tak tu máme Zelený čtvrtek, den plný pranostik, pověr a rituálů. A taky jedné dlouho očekávané amatérské rychlovky. Vstávám natěšený. Sluníčko už krásně svítí a já se usmívam v očekávání brzkých prožitků. Je potřeba se na tu rychlovku dobře připravit. Takže šup si…
Konečně jsem se dočkal. Po dlouhém dohadování mi kámoš půjčil tu svou. Ta moje domácí není vůbec špatná, běžné vanilkové hrátky zvládá v pohodě a k plné spokojenosti. Jen když po ní chci nějakou tu větší akci, tak se začne zakuckávat a dusit. A někdy radši zhasne…
