Ve 21.15 mi pípne zpráva: právě odjel do práce. Když přijíždím na tiché parkoviště na sídlišti, připadám si úplně jako černá ovce. Odpolední sněžení zahalilo vše do bílé, a já teď parkuji (černé, jak jinak!) auto do řady zasněžených... Před domem ti volám, zabzučíš, a…
Píšeme si. Častěji si píšeme, než se scházíme. Jednou nemůžeš ty, jindy nestíhám já. Skloubit dva časy, dvě nálady, dvě představy je prostě někdy těžký... Tentokrát tě nechám si trochu vybírat abych tě nalákal, ale jen trochu, svoje podmínky mám i já. Když říkáš, že …
Z práce odcházím až po setmění a jedu rovnou k nádraží. Vím, že tu býváš, tak doufám, že budu mít dnes štěstí. Parkuji po mostem, v nejtmavším koutě tak, bych měl pěkný výhled před sebe. Vynoříš se z poza rohu a jdeš přímo ke mě. Klapot vysokých kozaček, krátká sukně a…
Stojím před nízkým domkem v řadové zástavbě a v hlavě si rovnám co je potřeba vyřídit. Čas od času se i úřad probudí a potom chce po lidech aby dodatečně dali do pořádku přístavky ke svým domům. Tady je to klasika, 100 let se přistavovalo a teď to mám vyřídit já.…
