Nechala jsem ho svázaného ležet na zádech, oči zavázaný mým šátkem, aby neměl tušení, co přijde dál. Ten moment, kdy chlap nevidí a jenom slyší, jak se kolem něj pohybuju, jak mi šustí šaty, to ho vybičuje víc než cokoli jinýho. Začala jsem tím, že jsem mu jen tak…

V tichu se rodí první dotek a krok, jen náznak, sotva znatelný tok, jak hebký stín, co po kůži klouže, a v mysli kreslí v neklidné touze. Je to jen šepot, neslyšný hlas, co probouzí skrytý vnitřní jas, a tělo se ladí do příjemných vln, kde každý ten vjem je tichý a…

Ve stínu ticha praská vzduch, když pevná ruka drží svůj kruh, napětí vibruje v každém gestu, jak bouře čekající na cestu. V očích mám plamen, ne krutý — spíš živý, hra sil a hranic, okamžik divý, kde ozvěny hlasů se lámou v čase, a síla i slabost tančí v kráse. Není…