Spěchám. Podpatky mi klapou o chodník, sukně se mi lepí na stehna a já v duchu proklínám budík, který nezazvonil. Vtěsnám se do přecpané tramvaje, kde už není k hnutí, a chytám se tyče. A pak ho vidím. Stojí kousek ode mě, vysoký, ramenatý. Světle modrá košile je na…