Sedíme každý v jiné místnosti, ale já mám přímý výhled na tebe přes otevřené dveře. Jsi tak soustředěný na práci. Prsty ti běhají po klávesnici, občas se zamyšleně zastavíš a prsty levé ruky si poklepáváš na rty. Zvonění telefonu přeruší tok mých myšlenek. Mluvíš do…

Klečím před tebou, v kalhotkách a tričku, ruce volně položené za zády, pohledem k zemi si kontroluji podle stínu, kde jsi. Zahlédnu špičky tvých bot a podívám se nahoru. Tvůj oblíbený vzdorovitý pohled. Skloníš se ke mně a já sleduji každý tvůj pohyb. Prsty mi zajedeš…

Opřela se lokty o stůl a bavila se s kolegyní naproti, lehce se přehupovala z nohy na nohu a já měl dokonalý výhled na bavlněné šaty končící, díky jejímu nahnutí nad stůl, v půlce stehen. Látka se přizpůsobila tomu něžnému houpání a kopírovala křivky jejího zadečku. …

Dneska jsem měla těžkou noc, takže nečekejte dokonalý blog plný vtipných průpovídek a lehce sarkastických poznámek. Stává se vám někdy, že se vám zastaví čas? Mluvíte s někým s kým se vidíte poměrně často, nikdy vás v jeho přítomnosti nenapadla jediná neřestná myšlenka…

Ahooj, stejskalo se vám? Nějakou dobu jsem tu nebyla, ale můj boj s hledáním prostoru na sdílení povídek a trapno blogů jinde skončil návratem na amatérskou půdu. Byl totiž marný. Je to jako návrat do vlastní rozbordelné kuchyně po tom, co je chlap celý den sám doma.…

Na obláčku štěstí, touhy a motýlků v břiše pluješ si dny, měsíce, roky, dokud se tvůj křehký svět z křišťálu jediným přesným zásahem nerozbije na miliony drobných střípků. Střípky tak malé, že už je nikdo poskládat nedokáže. I když se o to několikrát pokusíš skončíš…

Sedíš pohodlně opřený, s kotníkem na koleni druhé nohy. Tvrdý, zdánlivě naštvaný výraz, znuděné poklepávání ukazováčku na hrneček s kávou. Tvůj pohled cítím už od dveří, schválně si vyberu místo tak, abych měla přímý výhled na tvůj profil. Přejedeš celé osazenstvo…

Srdce se mi rozbuší, když tě uvidím mezi dveřmi. Všechna ta snaha hrát nedostupnou je pryč. Visím ti na rtech a topím se v tvých očích. Oba dobře víme, jak tohle skončí a že to není dobrý nápad. Dva rychlé kroky a stojíš těsně přede mnou. Vezmeš mou hlavu do svých…

Sedíme spolu u stolu, povídáme si, zbytečně hlasitě se směju, dotkneš se mě kolenem pod stolem a já přemýšlím nad tím, jestli jsi to udělal schválně. Zvedneš ruku, pohladíš mě po rameni, přejedeš prsty pod lemem rukávu na tričku, ukazováčkem druhé ruky mi zastrčíš…

Sedím naproti tobě, ruku položenou těsně vedle té tvé, až mám pocit, že se dotýkáme. Jako by se mezi námi tvořila statická elektřina. I když mi něco zaujatě říkáš, moje hlava vůbec nevnímá slova. Tiše pozoruji tvůj obličej. Jemné vrásky kolem očí, strniště na bradě,…