Ráno mě probudilo otravné zvonění. Kurýr DPD. V polospánku jsem podepsala převzetí hromady balíků, které jsem si objednala v záchvatu nočního nákupního horečnatého snění. Vůbec jsem netušila, co jsem to všechno naklikala. Když odešel, byt se ponořil do ticha a já si…

Zrovna včera jsem čtenáři pod povídkou Melouch u Ivy odpovídal na otázku, kde beru inspiraci: Pořád lidem říkám: když mi někdo tvrdí, že si povídky vymýšlím, má pravdu jen zčásti. Jsou příběhy, které si autor musí vytvořit, ale pak jsou tu ty, které píše sám život.…

„Hele, Karle, mám pro tebe melouch. Pár dní, peníze dobrý, práce na pohodu,“ zahlásil Jirka do telefonu, zatímco jsem si v dílně balil vercajk. „Musíš natáhnout perlinku, lepidlo, pak přebrousit, štuk a vymalovat. Já tam nemůžu, chytly mě záda. Všechno tam je, nemusíš…

Safe word: Červená Když se ozvalo zaklepání na dveře, přesně jsem věděl, kdo to je. Bylo to pár týdnů, co jsme se rozešli, a já si slíbil, že už ji nechci vidět. Ale stála tam. Jana. Vypadala přesně tak, jak jsem si ji pamatoval – krásná, s těmi svými dlouhými vlasy a…

Už je to pár měsíců a naše garsonka dávno není jen dočasným útočištěm. Stala se naší společnou jeskyní, bezpečnou bublinou, kam vnější svět nemá přístup. Venku za okny se město přelévá v šedivém podvečeru, ale tady uvnitř, mezi stěnami, které už znají každý náš nádech,…

Kapitola 12: Stříbrný podnos Vzduch v soukromém salonu Vivienne Sterling voněl drahým tabákem, těžkým portským a něčím těžkým, omamným, co se líně linulo z dýmek mužů usazených v hlubokých kožených křeslech. V místnosti panovalo napjaté, až posvátné ticho, které by…

Kapitola 11: Námluvy v zahradách Letní slunce se opíralo do dokonale střižených trávníků venkovského sídla, kde se scházela ta nejvybranější londýnská smetánka. Vzduch voněl posekanou trávou, drahým šampaňským a napětím, které se skrývalo za zdvořilými úsměvy pod…

Slovo autora: Předem se omlouvám za svou slovenštinu – není dokonalá. Snad se vám pokračování presto bude líbit. – Riven Vale V garsonce bylo ticho, jen z koupelny se ozývalo šumění vody. Zajačik se šla po našem prvním milování osprchovat. Čekal jsem v pokoji, přesně…

Slovo autora: Předem se omlouvám za svou slovenštinu – není dokonalá, ale tenhle nápad se „zajíčkem“ v overalu jsem prostě musel napsat. Chápu, že je tento týden neskutečné vedro, tak vás tenhle příběh možná neochladí, ale věřím, že vás rozpálí. – Riven Vale Praha v…

Kapitola 10: Oběť na zakázaném oltáři Slib, nebo spíše hrozba, kterou mi Vivienne dala předchozí noci v ložnici, se splnila do posledního písmene. Když nastal večer, Rudý salon byl opět zahalen do těžkého sametového přítmí. Vzduch byl prosycen známou vůní jasmínu a…