Návrat ze služební cesty je vždycky tak trochu zvláštní. Něco smysluplného končí a doma nikdo a nic nečeká, jen prázdnota. Nádraží, které nejlepší časy zažilo nejspíš za tuhé normalizace, bylo špinavé, a stejně omšelý přijel i vlak. Cestou tam jsem jel krásných rychlíkem, nazpátek jsem se kodrcal vagonem, který tolik připomínal dávno přešlé doby. Posadil jsem se do kupé - z té díry nikdo jiný moc…

Když se zdálo, že už hůř být nemůže, přišel covid a ukázal, jak jsou některé věci relativní. Což o to, většinu práce jsme mohli dělat z domova, ale naplánovanou konferenci jsme rušit nechtěli. Jak rychle jsme se naučili s online programy. Když den D nastal, všechno běželo jako na drátkách. Do showroomu jsme si zvali jednotlivé přednášející, místo na podium je posadili do improvizovaného…

Brouzdám si internetem a hledám prasárničky. Je to smutný, protože porno je jako špatná instantní kafe, příliš slabé, příliš hořké, příliš olejnaté, zatímco v paměti má člověk vzpomínku na poslední návštěvu té nejlepší kavárny kdesi v Itálii. A tak na patře zůstává nepříjemná pachuť a v srdci ještě větší prázdnota. Ale co dělat, když je sucho a ryby prostě neberou. Aspoň se člověk může dívat na…

Školení pomalu končilo, tři hodiny intenzivní nalejvárny, která měla z mých studentek udělat lepší zaměstnance. Byl jsem nervozní jako nikdy. Ne snad, že bych neuměl. Ale protože jsem měl oproti pravidlům ve skupině samý mladý holky. A krásný. Bylo léto, v zasedačce to hřálo jako v sauně a ani otevřená okna nepomáhala. Krátké sukně, tenké halenky a kapičky potu. Jak se v tomhle dá pracovat? Měl…

Hrabě Deveraux si nechal přivést mladou služebnou k sobě do komnaty. "Víš, čím ses provinila?" "Promiňte sire," uklonila se tak hluboko, jak jen uměla. "Netuším, můj pane. Všechny úkoly jsem splnila tak, jak byly požadovány." Hrabě seděl v křesle, jednou rukou si pohrával s cínovým pohárem plným červeného vína, druhou rukou hladil zdobené opěradlo křesla. "Neusmála ses na mě." "Promiňte, můj…

Před přednáškou jsem vždycky nejistý. Tréma je zdravá věc, ale stejně bych byl radši bez ní. Prvních dvě nebo tři věty ta nejistota trvá a pak se vše vrátí do zaběhnutých kolejí a to, co už jsem stokrát říkal, řeknu po sto první. Přednáškový sál byl malý, lidi seděli u stolků, které byly dost neprakticky natočené, takže všichni měli buď vykroucené krky nebo museli sedět tak bokem, že celý stolek…

Služební cesta s pěknou kolegyní? V duchu jsem se svým nadějím smál, protože takové představy patří do laciných pornofilmů a ne do skutečného života. A tak jsme s Míšou vyrazili a já jen nenápadně pokukoval po jejích nekonečně dlouhých nohách a krásném zadečku. Vánoční Strasbourg byl pokrytý sněhem, kolem majestátní katedrály stály dřevěné stánky s adventním zbožím a malé vinárničky a kavárničky…

Noc po bitvě. Medovina teče proudem a vášně, které vybudil střet, je potřeba ukojit. Noc s jasnými hvězdami, středověk, záře ohňů a vzdálený zpěv. Stovky ohnišť a luceren ozařovaly historické stany, odněkud ze svahu zněla flétna a dudy a břiskná středověká muzika. Ve vzduchu voněl kouř, dřevěné uhlí a medovina. Upíjel jsem víc než málo a snažil se nemyslet na nic vážného. Do jiných světů člověk…

Ta hudba ho učarovala. Slyšel ji nejprve z dálky a lákala ho tak, že se propletl uličkami až k nevelkému rynku. Tam, mezi kuřaty a prasaty a loužemi, jejichž původ se při dlouhodobém suchu neodvažoval ani odhadovat, došel až ke kašně. Pár stánků okolo, vůně čerstvě napečených calet a ta pronikavá melodie. Teskná píšťala a tóny, z nichž mu běhal mráz po zádech. Ale ne nepříjemně. Spíš vzrušivě,…