Je to zvláštní

Ještě ležím v posteli a pořád mi v hlavě běží ta stejná scéna. Když už částečně zvládám ovládat svý myšlení, tak na divadelní jeviště přichází tělo. Nemá zábrany, chce všechno a všude. Chce cítit doteky a chce se dotýkat. Líbat se, jazykem sjet na krk, z krku na hruď a obkroužit bradavky. Chce provokovat, vlnit se a ukazovat se. Chtíč je krásný a mocný. Odbourává strach, nervozitu a napětí. Pokud máte chuť, prostor a podmínky, jdete. A najednou se přistihnete, jak s cizím týpkem stojíte na záchodě, sundáváte horní část oděvu, druhou stahujete dolů ke kolenům a provokativně špulíte zadeček. Vzrušení se stupňuje. Zrychlený dech, kousání do rtů, doteky. Oba víte, ze je to jen kouzlo jednoho večera a tak si to chcete užít. Dáte si číslo, ale předpoklad toho, že spolu půjdete na večeři je tak 1%. Jenže pak vám navečer pípne telefon a tam zpráva: “Heyyyy this is Adam:)) did I get the number right??” “Yessss:) You are so beautiful! I didn’t get enough last night I need moooore!” A zase to začne. Mám tam jet, nemám tam jet? Chci to vlastně? O co jde, užiju si to. Sakra, chci někoho jinýho, asi se na to vykašlu. A nebo jo, pojedu, dáme si všechno, jen ne sex. Chci někoho jinýho. Chci to fakt já nebo je to jen na truc? A takhle furt dokola. A to jen kvůli tomu, že sem potkala jednoho úžasnýho kluka a bláznivě se do něho zamilovala. Je to první člověk, u kterýho si nevím rady. Nevím jak na něho. Jeho ústa mluví jinak než jeho oči a tělo. Ovšem možná se mi to jen zdá. Možná je to tím, že já chci, aby to tak bylo. Ale co může chtít on? Odhání mě, ale neřekne mi to narovinu. Nebo možná už mi to řekl narovinu a jen já to nepochopila. To bude to nejpravděpodobnější. Vždyť je to celý holej nesmysl. Horší je, že pokud se ponořim do sebe, tak zjistím, že moje srdce patří jemu. A nejraději bych mu dala i tělo, teď hned. Nikdy jsem po nikom takhle netoužila. Jenže já všechno vždycky tak zvořu. Vím, že už si toho pro mě udělal až dost a že toho už musíš mít dost.. já bych to sama ráda celý pustila, ale nejde mi to. Nechci ti přidělávat nějaký starosti, snad víš, ze sem rozumná. Ale takhle to cítím.