Je to jen obyčejná kočka

21 set 2024 · 1,286 views Jarek84

*
Péťa se nenechal odbýt.
„Každý správný anděl, babi, má přece křídla!“

*
Podal jí kartičku a sledoval, jak kontroluje údaje v systému. Nevnímala pohled, kterým si prohlížel její tvář. Výrazná ústa, řezaná brada, linky očí, v kterých se odrážela obrazovka monitoru.
„V pořádku,“ usmála se a podala mu kartičku zpět.
Když otvíral dveře šatny, uvědomil si, že na něho mrkla. Měla větší zadek a dobrých pár kilo navíc.
A přesto, když se nad tím zamyslel, tam bylo něco, co ho na ní šíleně přitahovalo.
V šatně ho přivítal pach potu a pánských deodorantů a z reproduktorů hrála přebasovaná hudba. Převlékl se do těsného tílka a zkontroloval svůj vzhled v zrcadle.
„Pořádnej superhuman,“ řekl si s pohledem na široká ramena a svalnaté ruce. Úplný Aleš Lamka. Prsty si jemně zcuchal na krátko střižené vlasy a náležitě povzbuzen vešel na plac.
Kardio jako vždy odbyl a po chvíli se vrhl na bench. Naložil si pořádnou váhu a lehl na lavici. „Raz, dva,“ počítal v duchu a kontroloval rovnoměrnost paží. Když skončil první sérii, tak si sedl a odpočíval. Náhle se kolem něho mihly štíhlé nohy v legínách. Nohy a zadek, který k nim patřil, dobře znal.
„Pořád jedeš bomby, koukám.“
Zvedl zrak. Nijak se nesnažil skrýt, že jeho pohled nejdříve oskenoval ploché břicho a umělá prsa v elastickém topu. Díval se jí vyzývavě do očí a přemýšlel nad tím, jestli ví, jak moc zřetelné jsou ty dva vystouplé hrbolky pod napjatou látkou.
„Vidím, Terko, že ani ty nezahálíš,“ řekl.
„To si piš,“ mrkla na něho. „Když budeš chtít, mám volný večer.“
Položila mu ruku na krk a lehce ji nechala sklouznout jak odcházela.
Díval se za její vzdalující se siluetou a zavrtěl hlavou. „Nadržená mrcha,“ řekl si v duchu. Vypočítavá a zákeřná. Ale zároveň, a to ji musel nechat, mladá kočička s dokonalou figurou.

*
„A jak ho poznám, babi, když nebude mít křídla?“
„Poznáš, Péťo. Je poznáš vždycky.“

*
Dnes cvičil opravdu intenzivně. Když pokládal poslední činku, Tereza už dávno odešla, stejně jako většina ostatních. Za okny byla tma a hodiny ukazovaly za pět minut devět. Když procházel kolem recepce, cítil na sobě pohled té holky za pultem.
„Za chvíli zavíráme, fešáku. Tak honem do sprchy, jinak tě tady zamknu,“ sdělila mu s úsměvem, který byl docela nakažlivý. Měla kratší blond vlasy a příjemný sexy hlas. Nosila výraznější rtěnku a upnutou bílou halenku, jejíž rozepnuté knoflíčky odhalovaly veliká, měkká ňadra. Snažil se na ně nekoukat, ale musel si přiznat, že z těch obrovskejch koz jde do kolen. A vypadalo to, že ona to ví. Dokonce se mu zdálo, že když ji před chvílí míjel, měla rozepnutý o jeden knoflíček více než obvykle.
Osprchoval se a když odcházel domů, spatřil ji uklízet nářadí na druhé straně místnosti. Zvedl ruku na pozdrav.
„Mějte se,“ zavolala na něho udýchaně, zatímco tahala čtyřiceti kilovou činku. „Snad to zvládnu,“ prohodila nevinně a zamrkala na něho.
Vzdychl. „Položte to,“ zavolal na ni. „Akorát si ublížíte.“
Položil tašku a šel k ní. Vděčně se na něho usmála. Těžkou obouručku položila s žuchnutím na zem a jak ji pokládala, neuniklo mu, že má dokonalý výhled do jejího výstřihu. Krajková podprsenka byla široce vykrojená a prsa se opřela do halenky, až praskaly nitě. Ucítil tlak v kalhotech.
„Díky,“ řekla, když byla činka na svém místě. Natáhla ruku a nabídla mu tykání: „Já jsem Petra.“ Levou rukou při tom ukázala na cedulku se jménem, kterou měla připnutou na halence a jemu se zdálo, že si vychutnává jeho pohled, který automaticky skončil ve výstřihu.
Chytré, pomyslel si. Jedna nula pro ni. S těmi myšlenkami ji pevně stiskl nabídnutou pravici. „A já jsem Petr.“
„To je ale náhoda,“ prohodila.
„Tak určitě,“ odpověděl a měl se k odchodu.
„Počkej, udělám ti protein na cestu. Jako poděkování,“ řekla a mrkla na něho.
Taková nabídka nešla odmítnout. Sedli si k malému stolku a ona mu podala sklenici s krásně našlehaným drinkem.

*
Péťa vykulil oči. „On mě zachrání?“
Kývla.
„Ale jak?“
Babička se usmála a odpověděla: „Krásně.“

*
„Jak dlouho tady děláš?“ zeptal se trochu nuceně.
„Asi rok.“
„Hm,“ řekl a usrkl nápoj. V tu chvíli mu v telefonu přistála zpráva od Terezy. Rozklikl aplikaci a vyskočila na něho její fotka. Ležela na zádech opřena o lokty, hlavu zakloněnou vzad. Na sobě měla pouze kalhotky a nohy široce roztažené.
K sakru, pomyslil si. Takové pozvání se těžko odmítá.
Pořádně si lokl nápoje a přemýšlel, jak co nejrychleji odejít. Petra na něho hleděla jako by mu četla myšlenky.
Pohlédl na hodinky. Maximálně pár zdvořilostních frází, říkal si a zvedá krovky.
„A baví tě to tady?“ Navázal na předchozí otázku.
Zasmála se. „Vůbec. Ale ráda se dívám na pěkný chlapy.“
Když konstatoval, že toho si všiml, odpověděla: „Aby ne. Na tebe se dívám obzvlášť ráda.“ Rukou si hrála s pramenem vlasů a upřeně na něho zírala. Neměla postavu jako Tereza, ale bylo v ní něco, co ho přivádělo do varu. Nevěděl, co má dělat. Napil se proteinu a přemýšlel, čím ho ta ženská tak přitahuje. Pohledem sjel níž a pomyslil si, že to budou ty její kozy.
„Vidím,“ řekla „že i ty se rád koukáš.“
Kousl se do rtu. Dva nula pro ni.
„Máš pravdu,“ přiznal bez obalu, „a na tvý prsa obzvlášť.“
Dívali se vzájemně do očí a ona pak udělala pomalý pohyb. Rozepnula si knoflíček ve výstřihu a po něm další. Rozhrnula látku a jemu se odhalil pohled na objemný hrudník. Veliká prsa se k sobě mačkala a vytékala z krajkové podprsenky.
Vlna vzrušení projela jeho tělem a on naprázdno polkl. Tady bylo, na rozdíl od Terezy, na co koukat.
Opřela se pohodlně v křesle a prohodila: „Vše pro dobrý pocit zákazníků.“
Přivřel oči a našpulil rty.
„Ráda provokuješ, co?“
S úsměvem pokrčila rameny.
„Prostě jen ráda připravuju, hm... protein.“
Ušklíbl se. „Ten se ale po cvičení musí vypít, kotě.“
„Nepodceňuj mě,“ odpověděla.
Vzala ze stolu jeho sklenici a přiblížila ji k ústům. Tmavě rudá rtěnka se jí dotkla a zanechala na ní svoji stopu. Jazykem obkoužila sklo a smočila ho v nápoji. Olízla rty a polkla. Pak položila sklenici zpět na stůl a rozepla si zbylé knoflíčky na halence.
Díval se na ni, neschopen slova. V rozkroku mu divoce škubalo. Tři nula, pomyslil si.
Ze zamyšlení jej vytrhla otázkou: „Chceš se vážně jen koukat?“
Takový boj nemohl vyhrát.
„Ty jsi ale...“ řekl a při pohledu na ni mu srdce v hrudi divoce bušilo.
„Co jsem?“ zeptala se zdánlivě nevinným výrazem.
Přisunul se k ní a prsty jí položil na zátylek. Palcem ji hladil po tváři.
„Mrcha,“ pronesl s pohledem do jejích očí. „Ale zatraceně sexy.“
Z tváře se přesunul na krk, minul klíční kost a pomalu zajel do pravého košíčku. Bříšky prstů nahmatal bradavku a sevřel prso. Tiskl ho v dlani a tlačil na hrudní koš. Bylo velké a protékalo mu sevřenými prsty.
Políbil ji na krk a lehce kousl do ušního lalůčku. Dýchala rychle a přerývaně. Náhle ucítil dotek v rozkroku. Sundala mu kalhoty a stáhla trenky. Penis se nedočkavě postavil.
Sedla si před ním na paty a hladila po stehnech.
„Máš krásný péro,“ prohodila a jemně ho pohladila prsty. Pak se nedočkavě přisála.
Jeho mozek vystřelil do výšin.

*
„Všichni mají v rodině někoho takového,“ prohlásila teta, když spouštěli rakev do hrobu. „Potrhlou stařenu věštící budoucnost a mluvící s duchy.“
Péťa se otočil. Utřel slzy do rukávu a špitl: „A také s anděly.“
Teta jej přeslechla nebo ignorovala. Naklonila se ke strýci a řekla: „No, chybět mi nebude.“

*
Zatímco ho kouřila, topil se v jejích očích. Hlubokých a smyslných, lehce zvýrazněných řasenkou. Byly to krásné oči lvice. Opravdu ji připomínala. Šelmu upřeně pozorující svoji kořist a přece toužící podlehnout.
Žalud klouzal sevřenými rty a narážel do mandlí. Občas je minul a zmizel hluboko v krku. Slastí se mu roztřásla kolena. Chtěl něco říct, ale hlas se mu chvěl vzrušením. Pocity rozkoše mu zaplavily podbřišek a vystřelovaly po páteři až do zátylku. Cítil příjemné mravenčení.
„Jsi úžasná,“ řekl konečně.
Viděl na ní, že to ví.
Za silného podtlaku zakmitala jazykem a kroužila po žaludu. Přejížděla po uzdičce - z lehka, pravidelně. Pusa plná slin ždímala jeho penis do naprosté dokonalosti.
Po chvíli změnila techniku. Zrychlila a zintenzivnila dráždění. Vrhala se na jeho penis a sama si vyšukávala krk. Sliny jí odkapávaly na prsa a stékaly na břicho. Zvuky z hloubi krku, tlumené a vlhké, se rozléhaly prázdnou tělocvičnou.
Sevřel její prso. Bylo veliké a měkké.
„Chtěla bych svoji dávku proteinu,“ prohodila mezi nádechy. Na tváři nevinný úsměv, ale oči, ty krásné kočičí oči, jí šibalsky plály.
Její přání nemohl Petr odmítnout. Ani kdyby chtěl.
Břišní svaly se mu stáhly. Hlava se nachýlila dopředu a on otevřel ústa. Rozkrok mu zalila vlna vzrušení, jež se sbírala do mohutného nástupu. Oči měl rozevřeny v úžasu, když chvějícím se hlasem vykřikl a proud semene expolodoval do její nedočkavé pusy.
Šikovně se natočila tak, aby jeho výstřiky směřovaly na horní patro a přitom nepřestávala dráždit žalud. Když jej vysála do poslední kapky, široce se usmála a ukázala mu hustou tekutinu přelévající se mezi zuby.
Nevěřícně na ni hleděl. Mrkla na něho a s hlasitým polknutím poslala vše do žaludku.
„Mńam, mňam,“ zamlaskala.
Políbil ji na slané rty.

*
„Vždyť je to jen obyčejná kočka,“ trval si Péťa na svém. Tvářil se vzdorovitě, ale kámen, kterým se chystal hodit, upustil.
Babička jej přitiskla k sobě a řekla: „Pro někoho obyčejná kočka. Pro jiného strážný anděl a nejdůležitější tvor na světě.“
Dvě koťata vyběhla ze stodoly, připojila se k mámě a společně zmizely v houští.

*
Sundala si rifle a řekla: „Teď je řada na tobě, krasavče.“
Opřela se v křesle s koleny od sebe a jemu se naskytl pohled na bavlněné kalhotky. Byl na nich vlhký flek prozrazující touhu.
Prsty odhrnul látku a dotkl se hladce oholené kůže. Ukazovákem přejel po pyscích. Sklouzl níže, rozevřel je a pomalu zajel dovnitř. Obejmula jej hladkou sliznicí a zvala hlouběji do svého lůna. Krouživým pohybem objevoval citlivá místa.
Po chvíli přidal druhý prst. Lehce do ní zajížděl, pak přitlačil na sliznici a kroužil prsty. Zrychloval. Divoce dýchala a pohybovala pánví. Při obzvlášť intenzivních pocitech hlasitě vzdychla a sevřela opěrku křesla.
Svlékl jí kalhotky a k prstům přidal ústa. Nasál centrum slasti, tu maličkou kuličku nesměle vykukující pod přikrývkou kůže a kmital přitom jazykem. Svíjela se tak, že několikrát mu vyjela z pusy. Třásla se jak v zimnici a přes zatnuté zuby občas tlumeně vykřikla.
„Až se udělám,“ špitla, „chci tě mít v sobě.“
A tak, když se přiblížila cíli, ji zvedl a opřel dlaněmi o křeslo. Zezadu do ní vnikl a přirážel. Jednou rukou ji přidržoval a mačkal ňadro a druhou zajel do klína, kde lehkým tlakem masíroval klitoris. Netrvalo to dlouho a propnula se jako luk. Zaklonila hlavu a vyrazila ze sebe hlasitý vzdech plný rozkoše a uvolnění. Potom se zhroutila do křesla.

*
I když jej Tereza několikrát lákala k večerní návštěvě, on si raději protáhl trénink a počkal na svoji oplácanou bohyni. Bylo lehké ignorovat Terčiny zprávy, když na něho čekala Petra, věčně nadržená a lačnící po jeho péru. Několikrát jej Tereza sváděla přímo ve fitku, jednou jí dokonce slíbil, že za ní přijde. Ale když procházel kolem recepce, viděl Petru olíznout si rty a utopil se v obrovském výstřihu. Za půl hodiny už lízal její úžasnou růžovou bradavku.
Po třech týdnech zprávy od Terezy ustaly. Dokonce ji přestal vídat ve fitku. Jak se dozvěděl, sbalila tam jiného borce. Trochu staršího svalovce, plešatého s pečlivě střiženou bradkou. Bohatého motorkáře, jenž jezdíval na nablýskaném harleji a splnil Terčinu představu o dokonalém nabíječi. Pomáhal jí při tréninku, hlídal postavení těla a ona se o něho třela v těsných legínách a nechala ho slintat do vyšpulených silikonů. Po nějaké době chodit přestali a Petr se domýšlel, že se odstěhovali na Bahami nebo nějaké podobné místo pro boháče a od rána do večera šukají v pokoji s výhledem na moře. Jak se však ukázalo, důvod byl jiný.
Jednoho dne Petr cvičil poblíž dvou týpků. Jeden ležel rozvalený na bench pressu a druhý jej jistil.
„Pamatuješ Standu? Toho motorkáře.“
„Hm,“ zafuněl ten dole. Poulel oči a dokončoval sérii.
„Ta mladá buchta byla pěkná kurva, co ojela půlku města.“
Týpek na lavici něco zafuněl skrz zaťaté zuby a neznatelně kývl.
„A představ si, brácho,“ pokračoval ten druhý, „že ho nakazila. Ta píča měla AIDS.“
Týpek na bench pressu vyvalil oči a procedil: „No do píči!“
Paže na jedné straně mu povolila a tyč se stodvaceti kily padla muži na hrudník.
„Kurva!“ křikl ten, co ho měl jistit a rychle zvedal tyč zpátky na stojan. „Jsi v pohodě?“
Týpek na lavici zavrtěl hlavou a zíral vytřeštěně do stropu.
„Já tu krávu vojel taky.“

*
„A co se stane potom, babi?“ zeptal se Péťa. „Až mě zachrání, tak odletí?“
Babička zavrtěla hlavou. „Kdepak,“ vysvětlila „opravdoví andělé zůstávají.“

*
Večer, když se Petra odtáhla od jeho údu s pusou plnou semene, ji Petr pohladil po hlavě a řekl:„Víš, že jsi mi zachránila život?“
Začala se smát. Snažila se udržet pusu zavřenou, ale vyprskla sperma skrz sevřené rty. Spolkla zbytek a řekla: „Copak, nebýt mě, umřel bys nadržeností?“
Zavrtěl hlavou a pohladil jsi po vlasech.
„Pro někoho jsi obyčejná holka, ale pro mě jsi můj strážný anděl.“
Zasmála se a políbila jej. „Tvůj anděl ti radí,“ řekla a roztáhla při tom nohy, „aby jsi přestal mluvit a lízal.“
Petr se usmál. „Roztáhnu tvá křídla,“ zašeptal a prsty rozevřel závoj vlhkých pysků. „Ale slib mi, že neodletíš.“
Petra jej uchopila za zátylek a přitiskla jeho rty na svůj poštěváček.
„Blázínku. Opravdoví andělé,“ zašeptala „přece zůstávají.“