Jarek84
Autore: Jarek84 4 anno fa 15 4167 58

„Nemám chuť,“ řekla. Karel se odtáhl. Ležel na zádech a zíral do stropu. Přemýšlel, kdy za poslední rok chuť měla. Stačily by mu prsty na jedné ruce. „To snad neznamená, že nemůžeš být u mě.“ Vyčetla mu Marta. „Nebo ti se mnou nejde o nic jiného?“ Chtěl jí říct, že ji má rád, ale že to prostě nestačí. Podíval se na ní. Byla pořád krásná. Pod tenkou košilkou se rýsovaly její bradavky. Oči měla…

Jarek84
Autore: Jarek84 4 anno fa 30 3041 33

Kletba moci „Sakra, další halloweenská party,“ povzdechl si Tomáš, když dočetl informaci od vedení. A všichni kolegové to cítili stejně, nikdo se netěšil. Většinou se sešli v pronajatém sále, na sobě trapné kostýmy, ve kterých se nemohli ani pořádně opít, protože v pondělí je všechny čekal výslech. Pamatoval si to až příliš dobře. „Kdo byl čaroděj v modré kápi?“ křičel šéf minulý rok, když se po…

Jarek84
Autore: Jarek84 5 anno fa 19 2895 25

Jednoho léta zanesly Lindu pracovní povinnosti do Austrálie. Strávila týden v Sydney a cestou do Evropy si udělala mezipřistání na Šalamounových ostrovech. Měla spoustu nevybrané dovolené, tak proč si trochu neodpočinout. Vystoupila z letadla na rozpálenou runway. Bylo poledne. Vlhký vzduch dělal žár přímo nesnesitelný. Lidna se nemohla dočkat, až její tělo obejme moře. Jakmile dorazila na…

Jarek84
Autore: Jarek84 5 anno fa 18 2798 21

Zapálil pochodeň. Pak Josef pobídl starou kobylu opratí a povoz se dal do pohybu. Ulice se svažovala dolů k bráně. Kopyta klapala po kamenné dlažbě do nočního ticha, všechno spalo. Jen tu a tam zahlédl ve stínech tuláka či nepoctivou ženu, kteří se věnovali řemeslu, jehož povahu neměl chuť zkoumat. Konečně projel povoz branou a nechal město za sebou. Cesta se vinula od hradeb k blízkému lesu.…

Jarek84
Autore: Jarek84 2 anno fa 6 1286 31

* Péťa se nenechal odbýt. „Každý správný anděl, babi, má přece křídla!“ * Podal jí kartičku a sledoval, jak kontroluje údaje v systému. Nevnímala pohled, kterým si prohlížel její tvář. Výrazná ústa, řezaná brada, linky očí, v kterých se odrážela obrazovka monitoru. „V pořádku,“ usmála se a podala mu kartičku zpět. Když otvíral dveře šatny, uvědomil si, že na něho mrkla. Měla…

Jarek84
Autore: Jarek84 5 anno fa 8 4433 29

Léta páně 1795 Na nebi svítil měsíc v úplňku a tak Josef ani nezapálil lucernu. Les byl tichý, jen tu a tam se ozvalo zahoukání sovy či prasknutí větévky. Po stranách pěšiny vyrůstaly černé stíny stromů, trochu strašidelné v nočním šeru, ale on se nebál. Byl to urostlý chlap a krom toho mu u pasu visela širočina, se kterou se dovedl zručně ohánět. Však byl tesař, chlap uvyklý na těžkou práci.…

Jarek84
Autore: Jarek84 5 anno fa 15 3583 21

Kluk seděl na hradní zdi. Měl zakloněnou hlavu a díval se na hvězdy. Připadal si, že je součástí něčeho velkého, většího než on i celé lidstvo. Na kolika hvězdách bují život? Aniž by odvrátil zrak, nahmatal po tmě lahev rumu. „Na mimozemšťany,“ zamumlal a dal si několik doušků. Když chtěl lahev zavřít, tak mu víčko sjelo, odrazilo se od jeho nohou a padalo do temnoty pod ním. V tichu uslyšel,…

Jarek84
Autore: Jarek84 4 anno fa 12 3439 23

...aneb stoletý stařík, který vyskočil z okna a zmizel Nikdy dříve ji služební cesta nezanesla tak daleko. Indie přivítala Barbaru pekelným žárem. Slunce se opíralo do betonové letištní plochy, nad níž se obraz ztrácel v mase chvějícího se vzduchu. Než se dostala do klimatizované letištní haly, lepily se jí šaty na zpocenou kůži. Na toaletě odložila podprsenku a nechala svá prsa vklouznout pod…

Jarek84
Autore: Jarek84 5 anno fa 6 3359 27

„Mám pro Vás překvapení, Lindo,“ řekl Patrik jednoho večera, zatímco ona nervozně přecházela po hotelovém pokoji. Zvedla překvapeně obočí a položila sklenku ginu na konferenční stůl, na kterém se válela hromada papírů. „Povídejte,“ vybídla jej. „Něco jsem přehlédla?“ Patrik byl usazený v pohodlné pohovce, na sobě bílou košili obepínající silné paže a mohutný hrudník. „Netýká se to jednání,“…

Jarek84
Autore: Jarek84 2 anno fa 5 4533 27

Stalo se to kdysi dávno v jedné horské chatě. Byl jsem tenkrát mladý kluk – tak sedmnáct, možná víc. Zelenáč, ucho. A dobře, přiznám to - také panic. Chtěl jsem tenkrát dvojče a starší ročníky ví, že tím nemyslím zbouchnout nějakou buchtu a užívat si dvou dárečků. Na ty jsem tenkrát fakt připravený nebyl. Bydlel jsem s rodiči v podhůří v jedné malé vesnici a tak, když jsem si chtěl trochu…