Radek
Věděli jste, že nejčastější doba, kdy člověka postihne infarkt je mezi 8. a 9. hodinou ranní ? A že stehenní kost je pevnější než beton ? Na různých rodinných oslavách, srazech ze školy těmito zajímavostmi bavím publikum, tady v nemocnici takovou výhodu bohužel nemám - každý tyto fakta ví. A proč o tom mluvím? Sedím v kuchyňce, hraju si s lžičkou od kávy a nudím se. Jindy na noční nadávám, že si nestihnu ani vypít kafe, ani se najíst, dnes bych dal cokoliv za vrůšo, nebo aspoň práci. Teda né, že bych lidem přál bouračku, to ani omylem, ale malinká zlomenina by se šikla. „Co tady sedíš jako brambora” mi říká Olga a stojí mezi dveřmi. Olga, jestli čtete pečlivě, je kolegyně z práce se kterou jsem měl docela dost dlouho poměr.
„Pacienty jsem obešel, práce není, tak tu sedím a lituju se.” Říkám lehce s vtipem, ale napadlo mě, že by Olga mohla být dnešní noční vzrušení. „Lituješ se, ty se nemáš důvod litovat. Vypadáš jako George Clooney, máš sexy manželku a pícháš půlku nemocnice. To já mám doma sex jednou za půl roku a ani se neudělám.” Jo, definitivně bude moje dnešní vzrušení. „Tak zaprvé, nepíchám půlku nemocnice, tolik hezkých holek tu není. A za druhé, jestli je tvůj jedinej životní problém nedostatek sexu, tak navrhuju zajít si do naší zašívárny, dlouho jsme tam nebyli.” Na jejím tváři se objevilo hned několik grimas, od překvapení, po přemýšlení až po ďábelský úsměv. „Jako je to názor. Tak, když mi dáš 20 minut, dodělám si v sesterně papíry a setkáme se tam”.
Magda
21:30, sedím doma a dívám se na telefon. Radek mě pěkně sere. Tak napřed odpoledne, že je se ženou doma a nemá čas, teď zas, že je na noční a neví co dřív. Že mají nějaký příjem nebo co. Ale že by se mnou chtěl být moc rád a jsem to jediné po čem touží. I když vím, že to jsou typické chlapské kecy, i tak mě to pokaždé potěší. Ženy. Už před nějakou dobou jsem měla nápad, že bych ho mohla navštívit v nemocnici, jednou mi to dokonce nabízel, že se tam dobře šuká. Jen prý musím přes ambulanci urgentního příjmu a k nim na chirurgii jsou v noci dveře zavřené. Tak když netouží po ničem jiném než po mně, tak proč mu to nedopřát ?
Po holčičích úpravách beru Bolta a jedu do nemocnice. Zvláštní je, že buď se neděje vůbec nic, a nebo nevíte co dřív. Taxikář je docela sexy a nebýt Radka, souhlasila bych s jeho návrhem jít po práci “na kafe” k němu. Prý jen Netflix. Divný je, že oba dva vždycky ví, že o Netflix nikdy nejde, ale jakoby se báli to říct nahlas, aby to někoho nevyplašilo nebo co. Na to jsme citliví, ale rvát péro do pusy až po koule, to jim nevadí.
Zhruba za půl hodiny už stojím před nemocnicí a hledám ambulanci. Naštěstí tu nikdo není a neptá se mě, co tu jako dělám. Najít chirurgii mi zabere asi 5 minut. Nikdo nikde. Recepce prázdná. Téměř úplné ticho. Jediný, co tu vydává nějaký zvuk, je automat na kávu na chodbě a stropní osvětlení.
Asi po 10 minutách čekání se na konci chodby otevírají dveře a z nich vyjde nějaká kráva a Radek. Kráva je celá rozcuchaná a směje se. Jo tak já jsem jediná, po čem touží?
Jdou směrem ke mně, dívají se na ale jde vidět, že z té dálky nepozná kdo jsem. Drží se za ruku a líbá ji na krku. Přijde blíž a jeho úsměv se velmi rychle změní. „Co tu děláš?” zeptá se hloupě a podívá se na krávu. „Spíš mi řekni, co tu děláš ty? Chtěla jsem tě vole překvapit a ty si tu ošukáváš sestřičky?!” „Nechám vás o sam…” nestihne ta kráva ani do říct větu a pošlu je oba do prdele. Vyběhnu z nemocnice, objednávám si Bolt a píšu Anetě. “tvuj otec je pekny prase. Jsem s Michalem v nemocnici a videla jsem je, jak s nejakou sestrickou vychazi ze dveri a definitivne spolu sukali”. Tak, ulevilo se mi. Mezitím mi pípne zpráva. Radek. “Hlavne to prosim nepis nikomu, chapu ze si ted nastvana. Lidi delaji hlouposti”. No, už se stalo.
Olga
Konečně. Si na mě vzpomněl že existuju a budu ho cítit v sobě. Nerada to přiznávám, ale nemůžu mu odolat ani mu říct ne. Byl to můj nejlepší milenec, byť to byly v podstatě rychlovky na noční. Po krátkých přípravách dojdu a Radek už tam sedí. Naše “zašívárna” je v podstatě malý sklad na úklidové prostředky, mopy a košťata. Hotel Ritz to není, ale co byste chtěli v práci. Představy s Radkem mám vždycky divoké, ale realita je taková, že to probíhá pokaždé stejně, dojdu dovnitř a stojím tam jak tvrdý y. Jsem nervózní a iniciativu v tomto vždycky přebírá on. „Není čas ztrácet čas.” mi říká, u toho mi svléká bílou blůzu a sobě kalhoty. Jo, efektní on je. Dá mi pusu, chytne mě za vlasy, sedne si na židli a donutí mě si kleknout. Ta mírná bolest je sexy. chytne mě za zátylek hlavy a narazí mi hlavu na jeho péro až po koule, že nemůžu dýchat. Začne mi šukat pusu, já se zmůžu jen na to, že ho občas poklepu na stehno, že bych se jako mohla nadechnout, kdyby mu to nevadilo. Za vlasy si mě přitáhne k sobě, otočí si mě a posadím se na jeho péro. Chytne mě za boky a tvrdě přiráží. Zvláštní je, že v sexu jsem obvykle docela romantická a mám to ráda jemně, ale s Radkem mi tohle chování nevadí a naopak to mám ráda. Takovej můj šéf. Po chvíli se postaví, otočí si mě znovu a začne mě mrdat zezadu. „Nevím, jestli to víš, ale neberu prášky” raději říkám, ať není “malér”. To vůbec nevadí, já si poradím. A strčí mi péro do zadku…
Aneta
Koukám se na Netflix, projíždím amatéry a píše mi Lilith. Tak jsem moji paní neztratila, že jsem nesplnila úkol. Uf. Dojde mi zpráva od Magdy: “tvuj otec je pekny prase. Jsem s Michalem v nemocnici a videla jsem je, jak s nejakou sestrickou vychazi ze dveri a definitivne spolu sukali” Co? “můj táta že něco má se sestřičkou?” píšu, i když mi to teď napsala. Spíš tomu nemůžu uvěřit. Asi po 10 minutách zírání do stěny jsou jen dvě varianty. Buď tohle celé co se stalo nebudu ještě víc “zhoršovat” a nechám si to pro sebe, a nebo to řeknu mámě. Ne, jebat, musí to vědět. Taky bych chtěla, aby mi to někdo řekl. Otevírám dveře a jdu po chodbě dolů. V tuto hodinu je máma ráda, že má dům pro sebe a je u krbu. Už už se chystám sejít schody, když slyším někoho v pokoji Viktora mluvit. Ale Viktor to není. „Radek je na noční a Aneta spí, máme čas a nemusíme spěchat”. Skvělý. Fakt kurva skvělý.
Takže táta píchá sestřičky v práci a máma jeho bráchu. A to jsem si vždycky myslela, že jsme nudná rodina…
