Alex je dnes nezvykle tichý, v místnosti panuje napětí které vnímám každou buňkou těla. Koukám na papírek: B- bondáž. Vím co se ode mne čeká, klid, ticho a naprostou odevzdanost. „Na postel “ řekne a podává mi hedvábné lano- dlouhé,pružné a jemné na dotek. Přístoupí k posteli, já ležím - ruce roztažené nad hlavou, nohy do stran. Jsem nahá, zranitelná ale odevzdaná svému pánovi. Začíná u pravého zápěstí, lano pomalu omotá dvakrát a vytvoří pevný ale neškrtící uzel. Jeho pohyby jsou jemné ale rozhodné, každý tah stahuje nejen tělo ale i duši. Pokračuje stejně u druhého zápěstí.Lanem jemně přejede přes prsa, bříško a stehna až ke kotníkům. Na levém kotníku vytvoří stejný uzel a zatáhne za něj, aby zkontroloval jeho pevnost. Necítím strach, jen hluboké napětí mezi důvěrou a bezmocí ale stejně ucuknu. Bylo to nepatrné ale on si toho všiml. „ Tohle bylo co?“ „Omlouvám se Pane, jen reflex. Nechtěla jsem“ „Ale udělala jsi to.“ Odkládá lano a začíná mě rozvazovat. „Dnes nebudeš svazáná maličká, nezasloužíš si to. Nechám ti ruce i nohy volné ale nebudeš se moct pohnout, žádná opora. A pokud to porušíš, začneme od písmene A.“ Ležím nehybná, přesně jak přikázal. V tichu bylo slyšet, jen jemné kliknutí- malý vibrátor který má jediný úkol. Zvýšit mou touhu aniž by přinesl uvolnění. Pomalu mi jím přejíždí přes kundičku a užívá si každý jeho dotek. Alex mě pozoruje, nesmím se pohnout, každý sval, který se pohne bez jeho svolení, by znamenal trest. Nakonec trvdě přirazí a já zalápám po dechu ale nepohnu se. Ten malý vibrátor, zapnutý na nejnižší stupeň mě drásá zevnitř. Cítím horko v podbříšku,vlhkost mezi stehny, vlny touhy jsou stále větší ale nedovolí mě to dokončit, nemůže. Prsa se zvedají s každým nádechem výš, cítím, jak se uvnitř začínám stahovat, všechno ve mě křičí ale ven nevyjde ani vzdech. Stehenní svaly mi pulzují, tělo se chce hýbat, dotknout se ho ale jediné co můžu doopravdy chtít, je být poslušná pro svého Pána. Přesně tohle chce, chce abych citíla ten okamžik, kdy ztrácím vládu nad svým tělem. Abych si uvědomila, jak hluboce mu patřím, přestože se mě vůbec nedotýká. Po pár minutách mučení, které mi připadalo jako věčnost řekne: „Tohle je tvůj trest, být bez pout ale spoutaná vlastní vůlí, tvé tělo musí poslouchat, ikdyž ho nic nedrží.“ a vypne vibrátor. „Zítra si možná pouta zasloužíš.“
