Na pláži už se stmívalo. Většina turistů odešla zpátky do barů, takže zůstal jen šum moře a sem tam vzdálené hlasy. Sundala jsem si sandálky a zabořila nohy do písku, který byl po horkém dni pořád ještě příjemně teplý. Moře vonělo slaně a vzduch byl nabitý zvláštní energií – jako by se něco mělo stát.
Sedla jsem si blíž k vodě, šaty se mi vyhrnuly nad stehna a já cítila, jak mi vlhký vánek klouže po kůži. A pak jsem ho uviděla. Vysoký, opálený, s rozcuchanými vlasy a rozepnutým bílým tričkem. Šel směrem ke mně a já nedokázala odtrhnout oči.
„Můžu?“ zeptal se tiše, když stál přede mnou. Jen jsem kývla.
Přisedl si a chvíli jsme mluvili – spíš jen o ničem, ale já jsem vnímala hlavně jeho blízkost. Jak se jeho koleno skoro dotýká mého, jak má hluboký hlas, jak voní. A pak se jeho prsty dotkly mé ruky. Nenápadně, ale v tu chvíli se mi celé tělo zachvělo. Podíval se na mě a já věděla, že to cítí taky.
Naklonil se a políbil mě. Hned napoprvé to nebyl jemný polibek – byl hladový, horký a plný chtíče. Odpověděla jsem mu stejně. Cítila jsem, jak se jeho ruka posouvá po mém stehně nahoru, až se zastavila těsně pod okrajem šatů. Můj dech se zrychlil.
Lehl si nade mě do písku a já nechala šaty vytáhnout až k pasu. Jeho dlaň přejížděla po mém břiše a dál dolů, zatímco jeho ústa líbala můj krk a ramena. Každý dotek byl dráždivější než ten předchozí, moje tělo se pod ním chvělo a chtělo víc.
Rozepnula jsem mu kalhoty, ruce jsem měla netrpělivé, chtivé. Vzdychl mi do ucha, když jsem ho chytila, a ten zvuk mě úplně rozpálil. Vzápětí byl u mě, tlačil mě do písku a pronikl do mě pevně a nenasytně. Vydechla jsem tak hlasitě, že jsem se sama lekla, ale moře můj hlas spolklo.
Pohyboval se ve mně silně, rytmicky, jeho tělo hřálo a já mu vycházela vstříc. Cítila jsem písek na zádech, vlny, co mi omývaly chodidla, a hlavně jeho, jak mě bere bez zábran. Mé nehty se mu zarývaly do kůže, vzdychala jsem mu do rtů a každým přírazem jsem byla blíž vyvrcholení.
A pak to přišlo. Prudké, spalující, celé tělo se mi napnulo a rozlilo se mnou slastné chvění, které mi vytrhlo z hrdla tichý křik. On vzápětí zrychlil, až se sám s hlasitým vzdechem udělal.
Zůstali jsme ležet v písku, zpocení, zalepení slaným vzduchem a potem. Hladil mě po vlasech, aniž by cokoliv říkal. Nebylo třeba.
Po chvíli jsem se zvedla, stáhla šaty dolů a on mi jen mlčky stiskl ruku. Usmála jsem se na něj, protože jsem věděla, že právě tenhle večer se mi navždy vryje do paměti. Možná už ho nikdy neuvidím, ale to nevadí – byl to dokonalý, žhavý okamžik na cizí pláži, kde jsme si dovolili úplně všechno.
