Byl to ten den, kdy jsem pro ni jel na nádraží. Celý týden po tom posledním mučení jsem byl v jednom ohni. Klec mi připomínala každý pohyb, každou myšlenku a ty myšlenky se pořád vracely k té holce z amatéři.com. Jmenovala se Lucka, měla ty dlouhý hnědý vlasy, velký prsa, co si fotila v zrcadle, a psala tak otevřeně, že mi z toho teklo i přes tu kovovou mřížku. Přidali jsme se na Instagramu, dával jsem jí lajky na její stories a příspěvky, kde se svlékala nebo ukazovala, jak si hraje sama. Byl jsem z ní úplně posedlý, představoval jsem si, jak bych ji šukal, kdybych měl volnost. Psal jsem ji to. Proto si se mnou tak hrála.
Ale přítelkyně, ta moje dominantní kráska, si všimla všeho. Viděla, že jsem si ji přidal, viděla ty lajky. A ten den, pár hodin před tím, než jsem pro ni jel, mi začala psát: „Zlobíš, viď? Myslíš, že si můžeš dělat, co chceš?“ Provokovala mě, opakovala to pořád dokola: „Zlobíš… zlobíš jako malý nezbedný kluk.“ Nevěděl jsem, co se děje, ale můj čurák se v kleci snažil tvrdnout, bolestivě.
Půl hodiny před odjezdem mi poslala screenshot jejího Instagramu. Tu Lucku, tu děvku, co se nabízela všem. „Myslel sis, že si na ni můžeš vyhonit, když máš péro v kleci?“ napsala se smíchem. „Nebo sis plánoval, že až tě pustím, tak si to na ni uděláš sám? Chudáčku… já tě chtěla pustit za týden, miláčku. Ale teď? Teď si ty klíčky nechám měsíc. Přesně do tvých narozenin. A víš co? Plánovala jsem, že ti ho budu vyndavat, jezdit na něm, užívat si ho… ale teď? Teď si najdu jiný péro. Nějaký pořádný, volný, co se nezlobí. To tvoje už nechci.“
Když přijela, čekal jsem na ni v autě. Nastoupila, políbila mě divoce a hned mi sjela rukou mezi nohy. Cítila, jak jsem nadržený, jak se třesu. „Podívej se na sebe,“ smála se. „Jsi jak malý kluk, co se snad vystříká jen z pohledu. Klepeš se celý.“
Kolem chodili lidi, normální sobotní ruch. Strčila mi ruku do kalhot, chytila mě za koule plnou silou a zmáčkla. Strašně pevně, bolest to byla sladká, míchala se s tou frustrací. Držela je tak dlouho, stiskla ještě víc, když jsem se snažil nedat nic znát.
Lidi procházeli kolem auta, já se kousal do rtu, abych nesténal. „To je za tu tvoji děvku,“ zašeptala. „A klíček? Ten jsem nechala doma. Ani ho k tobě neberu. Nebudeš ho potřebovat.“
Pak pokračovala: „Víš co? Založím si amatéry.com taky. Najdu si nějaký pěkný, tvrdý péro, co poslouchá. Někdo mě bude šukat pořádně, zatímco ty budeš doma trpět v kleci. A ty si na to budeš vzpomínat, viď? Na to, jak jsem si to užívala s jiným.“
Doma jsme pokračovali. Hned mě svlékla, prohlédla si klec – byla mokrá od mých kapek, napjatá. „Podívej, jak jsi z toho nadržený,“ řekla a lehce po ní přejela prstem. Pak si sedla na gauč, roztáhla nohy a ukázala mi svou vlhkou kundičku. „Lízej mě. A představuj si, jak to brzo udělám s někým jiným.“
Olizoval jsem ji hodiny, zoufale, hladově. Ona sténala, drtila mi obličej mezi stehna, udělala se třikrát a pokaždé mi šeptala: „Tohle bude mít jiný čurák brzo. Tvrdý, volný, co mě naplní.“ Já jsem prosil, klečel jsem před ní, ale ona jen smíchy. „Ne, miláčku. Měsíc. A možná déle, když budeš dál zlobit.“
Teď už je to týden, co to začalo.
Budím se v noci, úplně nadržený, klec mě bolí z erekcí, co nemůžou ven. Myslím na ni, jak si hledá toho jiného, jak ho bere do pusy, jak na něm jezdí… a já nic. Jen trpím. A vím, že to je teprve začátek. Do mých narozenin je ještě daleko.
Zažil jsem včera a málem jsem se fakt vystříkal do kalhot. Úplně jsem se klepal.
