Milý čtenáři.
Vrátíme se zpátky.
Do doby, kdy vznikl můj pseudonym.
Těší mě… Coin.
Klečela přede mnou na studené podlaze. Ruce poslušně na stehnech, nohy roztažené, úplně nahá. Klidná. Odevzdaná. Čekala.
Perfektní pozice.
Moje čubinka. Subík. Kurvička.
Zavelel jsem, ať jde se mnou. Pokusila se vstát.
Hned jsem ji zarazil.
Takhle ne, ty děvko.
Ani necekla. Spadla na všechny čtyři a s tichým, omluvným zamumláním se sunula po podlaze. Pomalu. Já nikam nespěchal. Vedl jsem ji bytem jako psa, co ví, že ho čeká něco, co chce… a zároveň se toho bojí.
V obýváku byl konferenční stolek. Čistý. Prázdný.
Jen uprostřed ležela jedna zlatá mince.
Čekala. Na ni.
Poručil jsem jí, ať na něj vyleze. Klečela, rovná záda, otevřená, klidná. Sáhl jsem po minci.
Vidíš tohle?
Ano, můj pane, zašeptala.
Dneska tohle rozhodne o tvém osudu.
Chceš to předvést?
Přikývla.
Zeptal jsem se znovu. Tvrději. Pomaleji.
Tentokrát odpověděla správně.
Ano, můj pane.
Hodná holka.
Vzal jsem kolíček. Nechal jsem ho projíždět po jejím těle. Lehce. Zkoumavě. Cítil jsem, jak se jí dech zkracuje. Zpomalil jsem těsně před bradavkou. Nechal ji čekat. Věděl jsem, že už bolí sama ta chvíle před.
Panna, nebo orel?
Nechápala. Mlčela. Čekal jsem.
Nakonec řekla panna.
Pokud padne, budeš ušetřena. Pokud ne… uvidíš.
V očích jsem viděl, jak jí to dochází.
*cink*
Mince dopadla na moji ruku. Oba jsme se podívali.
Panna.
Úleva. A hned za ní strach, co přijde dál.
S úsměvem jsem kolíček přiložil k druhé bradavce.
Ani jsem se nemusel ptát.
Orel.
*cink*
Netrefila se.
Kolíček se jí zakousl do bradavky. Zasykla. Cukla sebou.
Okamžitě jsem ji pleskl po zadku.
Na místo!
Roztřeseně se vrátila do polohy. Nebyl to trest. Jen připomenutí.
Viděl jsem, že už tu hru chápe. A že ji chce.
Sáhl jsem po opasku.
Podíval jsem se na ni tím pohledem, který zná.
Hrana, řekla tiše. A v očích jí blýsklo. Usmál jsem se.
*cink*
Ani jsme se nemuseli dívat.
Opasek začal barvit její zadek do ruda. Počítala. Poctivě. Každá rána byla slyšet. Každá se do ní zapisovala. Postavil jsem ji znovu na všechny čtyři.
Opasek. Krk, nebo ne?
*cink*
Utáhl jsem jí ho kolem krku. Tak akorát. Aby věděla, že tam je. Volný konec dosáhl přesně tam, kam měl.
Hladit… nebo liskat?
*cink*
Kožený konec dopadal na její kundičku. Plesk. Znovu. Znovu.
S každým švihem se jí lehce stahoval kolem krku. Držela. Vzdychala. Neprosila. Ještě ne.
Vzal jsem gumového čůráka. Hladil jsem ji po zadku, po kundičce.
*cink*
Zklamání v dechu. Tolik trestů.
Zajel jsem do ní. Jen na chvíli. Jen aby zvlhla. Aby si myslela.
Vyndal jsem ho. Pomalu. A zajel do prdele.
Tentokrát pochopila.
Vibrátor.
Panna – minuty rozkoše.
Orel – opasek.
*cink*
Štěstí.
Vibroval v ní, místnost se plnila jejími vzdechy. Otevřená. Vlhká. Živá.
A pak čas vypršel. Vyndal jsem ho.
Prosila. Poprvé opravdu.
Panna – udělám tě.
Orel – uděláš ty mě.
*cink*
Můj čůrák jí zajel až do krku. Držel jsem ji pod krkem. Tahal za opasek. Za kolíček. Prstil ji. Tlačil hračku do prdele. Rozpadala se. Už se nedržela. Bylo mi to jedno.
Vzal jsem si ji. Jako věc. Jako hračku.
Vyvrcholil jsem jí do hrdla.
Spadla na břicho. Těžce dýchala.
Pak se zvedla. Na všechny čtyři.
A tiše řekla:
Panna.
Poslední šance.
Panna – udělám tě.
Orel – nechám tě takhle. Bez ničeho.
Přikývla.
*cink*
