Začínalo to jako stovky jiných konverzací na seznamce. „Ahoj, jaký máš víkend?“ Nic extra, žádné velké očekávání. Pak jsem v jejím profilu viděl slovo „vdaná“. No jasně, pomyslel jsem si, klasika. Přesto jsme pokračovali – lehce, vtipně, bezpečně.
Až jednoho večera přišla zpráva s fotkou. Žádné varování. Jen černé krajkové kalhotky lehce stažené dolů a pohled přes rameno. Dokonalý kulatý zadeček, jemně opálený, s tou správnou křivkou, která člověka nutí polknout. Pod fotkou jen tři tečky a „Máš chuť pokračovat?“
Od té chvíle se to zlomilo.
Brzy jsme si vyměňovali fotky, které už neměly nic společného se „seznamováním“. Její prsa byla pevná, přesně do dlaně, s maličkými růžovými bradavkami, co se krásně zvedaly, když se nafoukly vzrušením. Já jí posílal fotky paží, břicha, a pak už i tvrdosti, kterou ve mně vyvolávala jen tím, že mi napsala „chci tě v sobě cítit“.
První setkání bylo v kavárně.
Seděla naproti mně v těch tmavě zelených šatech, které ji objímaly jako něžné objetí – látka se lehce napínala přes boky, zdůrazňovala křivku pasu a v dekoltu odhalovala právě tolik, aby mi znovu připomněla všechny ty tajné fotky, co mi posílala pozdě v noci. Materiál se na ní třpytil v měkkém světle kavárny, jako by ji celou zalévalo teplé, zlatavé světlo západu slunce, i když venku už bylo šero.
Nemohli jsme od sebe odtrhnout pohled. Její oči – temné, hluboké, lehce přivřené – mě hypnotizovaly. Bylo v nich něco, co mi říkalo všechno bez jediného slova: touhu, slib, dychtivost. Kousala se do spodního rtu pomalu, vědomě, až se na něm objevila jemná vlhká stopa, která se leskla jako rosa. Ten pohled mi projel celým tělem jako pomalý, horký proud.
Na stole se naše prsty setkaly poprvé skoro náhodou – její ukazováček přejel přes hřbet mé ruky, lehounký dotek jako pírko. Pak už to náhoda nebyla. Otočila dlaň vzhůru, já do ní vklouzl prsty a propletli jsme se. Její kůže byla teplá, sametově měkká, dlaně lehce vlhké – známka toho, že ji to bere stejně jako mě. Palcem jsem jí pomalu kroužil po vnitřní straně zápěstí, tam, kde tep bije nejrychleji. Cítil jsem, jak se jí zrychluje dech, jak se jí prsty maličko zachvěly v mém sevření.
„Nemůžu přestat myslet na tebe,“ zašeptal jsem tiše, jen pro ni. „Na všechny ty chvíle, kdy jsem se na tebe díval na fotkách… a teď jsi tady, skutečná, tak blízko.“
Zasmála se tiše, sametově, a lehce se naklonila blíž. Dekolt se prohloubil, prsa se přitiskla k okraji stolu – pevná, krásně vykrojená, bradavky se pod tenkou látkou jasně rýsovaly, napjaté touhou.
„A já nemůžu přestat myslet na to, jak tě budu cítit,“ odpověděla šeptem, přitom mi prstem pomalu přejela po vnitřní straně předloktí nahoru, až k lokti – pomalý, mučivě sladký dotek. „Jak se budeš pohybovat ve mně… jak hluboko… jak úplně mě naplníš.“
Srdce mi bušilo tak silně, že jsem měl pocit, že ho slyší i ona. Pod stolem jsem cítil, jak se mi tělo napíná touhou. Ona to věděla. Lehce posunula nohu, koleno se mi dotklo vnitřku stehna, pak pomalu stouplo výš – špička její boty se zlehka přitlačila přímo tam, kde jsem už dávno přestal být jen tvrdý, ale bolelo to sladkou, neúnosnou touhou. Jen na okamžik, pak odtáhla – dost na to, abych se musel prudce nadechnout.
„Ještě chvíli,“ zašeptala a znovu si kousla ret, tentokrát pomaleji, s pohledem upřeným do mých očí. „Ještě chvíli to vydržíme… a pak tě chci mít jen pro sebe. Nahého. U tebe. Bez jediného slova navíc.“
Dopili jsme kávu skoro najednou, zaplatili a vyšli ven. Venku už vládlo šero, ulice byla tichá. Sotva jsme došli k autu, přitáhl jsem si ji k sobě a naše rty se setkaly – dlouhý, hladový polibek plný všeho, co jsme si celé týdny jen představovali. Ruce mi vklouzly pod šaty, přes punčochy jsem cítil horkou kůži stehen. Ona mi rozepnula zip u kalhot a pevně mě chytila – pomalu, vědomě, s lehkým stiskem. „Tady ještě ne,“ zašeptala, ale ruku neodtáhla.
U mě doma už nebylo cesty zpět.
Dveře se sotva zavřely a už jsem ji zvedl na kuchyňskou linku. Šaty dolů, podprsenka pryč. Její prsa se krásně zvedala s každým rychlým nádechem. Vzal jsem jedno do dlaně, přesně zapadlo, pevné, teplé, bradavka tvrdá pod palcem. Když jsem ji lehce stiskl a přitom olizoval jazykem, zasténala tak, že mi to projelo celým tělem.
Klekl jsem si před ni. Kalhotky byly už mokré skrz naskrz. Nejdřív jsem je jen lehce políbil přes látku, pak jsem je stáhl pomalu dolů, abych si vychutnal každý centimetr její kůže. Když jsem se jazykem dotkl jejího klitorisu, prohnula se v zádech a zašeptala mé jméno. Ochutnával jsem ji dlouho, pomalu, pak rychleji, dva prsty uvnitř, cítil jsem, jak se stahuje, jak se třese. Přišla poprvé s mým jménem na rtech a nohy mi sevřela kolem hlavy.
Pak už to bylo jen o touze.
Postavila se, otočila se, opřela se o linku a nabídla se mi celá. Vklouzl jsem do ní jedním pomalým tahem – byla tak mokrá, tak horká, že jsem musel na moment ztuhnout, abych hned neexplodoval. Začal jsem se pohybovat – nejdřív pomalu, abych cítil každý milimetr, jak se o mě tře, pak rychleji. Ruce jsem měl na jejích bocích, pak na prsou, mačkal jsem je, tahal za bradavky. Ona se tlačila zpátky proti mně, chtěla mě hlouběji, tvrději.
Přesunuli jsme se na postel. Ležela na zádech, nohy mi ovinula kolem pasu. Díval jsem se jí do očí, když jsem do ní znovu vstupoval – pomalu, až po kořen. Její pohled byl úplně rozmazaný touhou. „Silněji,“ zašeptala. Poslechl jsem. Rychlé, hluboké přírazy, její nehty mi zajížděly do zad, prsa se pohupovala v rytmu. Cítil jsem, jak se znovu blíží – stahovala se kolem mě, křičela bez zábran. Přišla podruhé, ještě silněji, celé tělo se jí třáslo.
Já už jsem byl na hraně. Vytáhl jsem ho, přejel jsem jím po břiše, po prsou. Chytila mě rukou, rychle, pevně, a dívala se mi do očí, když jsem explodoval – horké pruhy na její kůži, na krku, na pusince. Usmála se – spokojeně, zvrhle, krásně.
Jen zašeptala: „Příště chci, abys ve mně zůstal až do konce.“
A já věděl, že příště to bude ještě intenzivnější.
