Další den začala klást další a další otázky. První z nich byla na manželku. Je s námi ve firmě, znají se. Kolegyně není hloupá, velmi brzo pochopila, že jsem ženou pouze v případě, kdy u toho není manželka. Ano, není to jednoduché. Po letech manželského soužití, kdy je opravdu těžké cokoliv zatajit jsme se dostali s manželkou do stavu, kdy vznikla dohoda. Chci mít vedle sebe jen muže, o nic jiného nestojí. Pochopila jsem to, představa, že by moje manželka byla mužem, byla pro mě těžko skousnutelná. Kolegyně je pokývala hlavou a zkonstatovala, že by to měla s manželem stejně. Ale já, nejsem její manžel. Takže nevidí důvod, proč by měla mít ke mně stejné požadavky. Vždy jako chlap jsem se jí líbil a měla mě ráda.
S tímto názorem jsem se setkávala často. Kamarádky, které mám, a máme se rády, k tomu přistupovaly stejně. Jejich podpora ke mně byla obrovská. Ale. Jedna z nich, ke které mám opravdu blízko, mi řekla, že pokud bychom byli partneři, tak že by na veřejnosti se mnou tak vystupovat nechtěla.
Takže jsem byla vděčná za kolegyni, která mě nesoudila a ani neodsuzovala.
Dny a měsíce plynuly. Moje ženské já si užívalo. Všimla jsem si změny u kolegyně. Dříve o sebe moc nedbala, chodila spíše pohodlně, bez make upu. Nyní to bylo jiné. Hezké nalíčení, sexy hadříky. Utvořily jsme spolu fajn tým, kdy vlastně už nebyly rozdíly v tom, kdo je šéf a kdo podřízený.
Pak ale přišla změna. Nastal dlouho plánovaný čas, kdy jsme se manželkou rozhodly opustit rodné město a přesunout se jinam. S tím souvisela i změna umístění firma a kanceláří. Kolegyně byla ze sousedního města, musela doposud dojíždět. Logicky jsme tedy přesunuli kancelář do jejího města. Já do té už nejezdila každý den, ale jen jednou týdně. Vytvořila jsem si tedy u jedné ženy nové zázemí, většinu svého ženského oblečení jsem přesunula k ní.
Žena o mě samozřejmě věděla, dyť to byla ona, která to způsobila. Ona byla ta, která ze mne udělala to, co jsem, ona byla ta, která mi koupila první kalhotky. A ona byla ta, která v mém postpubertálním věku a i krátce po vojenské službě byla oporou a zázemím. Ona byla ta, která mi mé věci prala, ona byla tou, která nepřímo byla přítomna mým orgasmům za otevřenými dveřmi. Dělávala, že neví, ale věděla.
A tak přišla nová kapitola života. S odstupem času vím, že ta nejhezčí.
