Umíme se ještě radovat? Nebo spíš umíme projevit tu radost? Zlost, vztek, zklamání…to myslím, že ano. Ale radost, takovou tu dětinskou, přímou, živočišnou? Když se koukám na děti třeba u stromečku, to jak jim svítí oči, jak celé září, poskakuj, vrhají se na Vás….nádhera. Ale co my… dospělý…kdy naposledy jste radostí skočili někomu kolem krku, když Vám něco dal a nebo naopak kdy naposledy…

Celý den jsem měla rozlítaný, spousta práce na různých místech a s lidmi…. dost náročné…. což každý kdo s nimi dělá zná. Od večera jsem byla dost nadržená, protože jsem byla v noci sama a miláček mě jen provokovat spoustou zpráv jak mi to udělá jen co se uvidíme. Ráno jen „malá“ pusa a pohlazení, což mě jen rozdráždilo a vidina blízkého setkání třetího druhu v nedohlednu. Ale protože já…

Tak po dnešku už vím jak vypadá totální sebemrskačství. Den jako každý druhý, spousta práce, oběd s miláčkem a zase práce. Již během dopoledne jsem s ohledem na stav našich komunikací a inteligenci některých lidí zjistila, že oběd nestíhám na dohodnutý čas. Postupně jsem ho posunovala a současně zdolávala rychlostní rekordy. Zjistila jsem, že výkon octavie 1,9TDi je naprosto neuspokojivý J i…

Sem zmatená a nezbývá mi než se zeptat....kde jinde než tady....Během mnoha posledních událostí, které se přihodili a to tak ,že velmi rychle se z mého milence stal ...... nevím jak to nazvat. Sem stále vdaná, ale od manžela již odstěhovaná a to samé můj....... Poraďte. Chodíme spolu večer spát, ráno se vedle sebe budíme čehož se nějak nemůžem nabažit, snídáme, jezdíme do práce, ale naši…

Jak krásná je touha....každý touží...po nepoznaném, po známém a stokrát vyzkoušeném, po normálnosti a klasice, po perverznosti a úletech. Touha nás pohání i ničí, komplikuje život a způsobuje problémy...navozuje štěstí a připitomnělý úsměv. Vytváří představy a dohání nás k šílenství. Chceme ty touhy naplňovat, přetvářet je na skutky, hledáme ideál, zkoušíme to na všech frontách..... Jak skvělý…

Po společném nákupu jsme přijeli do našeho nového společného bytu, spíš bytečku mám-li na mysli velikost. Ale vlastně je nám to jedno alespoň jsme si pořád nablízku . Snad takhle nějak bude vypadat jeden z mnoho našich dalších večerů a nebo bude jen ten jeden jedinečný, no necháme se překvapit. Pomalu jsme se převlékli do domácího oblečení a za vzájemného dotýkání a mazlení si otevřeli láhev…

Život člověka je ovládám velkou spoustou náhod a proměnných. Toto zjištění sem udělala již dávno, ale v praxi mě to neustále překvapuje. Televizní přístroj je téměř nedílnou součástí našich životů, v mnohém nás ovlivňuje ať už negativně či pozitivně, ať už se jedná o přístroj samotný či složení programů. Já sama sleduji televizi s přibývajícím věkem čím dál míň a to z mnoha důvodů. Přístroj…

Proč jen dokážeme tak ublížit? Proč si necháme ubližovat. Proč nemůžeme mít krunýř proti všem ostřím co nás dokážou těžce poznamenat? Jak by to bylo pak všechno jednoduché, černé a bílé, ploché bez hrbolů a výmolů....Přála bych si žít bez citů. Dlouho to tak šlo, v určité chvíli Vám někdo tak moc ublíží, že se zatvrdíte. Pak je to snadné proplouvat životem i když okolí to nechápe. Proč, že se tak…

Spím. Je nádhera nemuset vstávat a jen se pořádně prospat. Najednou mám intenzivní pocit, že mě někdo sleduje, spíš, že se prostě kouká. Otevřu oči a vidím svého miláčka jak sedí kousek ode mě a dívá se na mě. Opětuji úsměv a jen se tak protáhnu. Sleduje jak mi z pod peřiny vyčuhuje zadeček a celá noha. Vím, že se na mě po ránu dívá rád, je ještě brzy a já znova zavřu oči a zavrtám se. Usnu. …

Nemůžu se dočkat, nemůžu dospat, zítra je den D. Čekala jsem na něj tak dlouho, neskutečně dlouho. Neustále vznikali problémy, časová tíseň, to neustálé oddalování mě zabíjelo a zároveň prohlubovalo mou touhu. Nebyla to láska na první pohled, naopak první pohled mě skoro zděsil, byla si ohromná, skoro neforemná, stojící monument. Tak snad až tě uvidím v pohybu bude to lepší. Pohybovala jsem…