Post del blog (29)

Velký šok ;-) a jsem v pyčce

staleverim
Autore: staleverim 9 anno fa 9 1298 1

No teda, to je ale vystřízlivění :-D Celou dobu žiju v mlžné představě, že jeden zdejší dobrý bloger je maník s vlasama minimálně na ramena, patřičně umaštěnýma. A najednou šok... Obrovský.. Kruci, on je to sexy chlap, bez vlasů. S nádhernýma zádama (sakra, co se mi jen honilo hlavou, když jsem se na tu galerii koukala ;-) ) Prostě - jsem z toho v pyči... a velmi se omlouvám za svůj ubohý…

... aneb, neni ptak jako ptak

staleverim
Autore: staleverim 10 anno fa 12 1582 4

;-) :-D povedlo se... ptak v troube... spousta stavicky... hmmmmm a pak slast neskutecna Jooo, a zapomnela jsem dodat, jak se tesim, az tu stavicku vylizu z pekace - do sucha :-D ;-) Ani kapka nesmi prijit nazmar ;-)

Poslední slza

staleverim
Autore: staleverim 10 anno fa 2 871 2

Tak.Kapitola uzavřena, tečka byla napsána. Ještě nevím, jestli se mi ulevilo. To poznám, až setřu poslední slzu. Lidé nám procházejí životem, někteří nás jen mihnou, někteří zastaví a prohodí pár slov. Někteří chvíli zůstanou - právě proto, že to tak má být, a mají nám něco předat. Nějakou zkušenost. Nějakou vzpomínku. Nic se neděje bezdůvodně - ale když už se jednou člověk rozloučí - a někdy to…

Tichá slova šeptaná větrem

staleverim
Autore: staleverim 10 anno fa 2 718 1

Zas vítr šeptal tiše Tvé jméno neznámé A tělem prošlas mi tam a zpátky A Tvé tajne skrýše našel jsem, ač se neznáme úsměv Tvůj úžasný a čas je tak krátký Snad tolik neměří tomu kdo stálevěří hřejí ho krásná slova něžné slovní hrátky pak přes ně zpátky bych rád se vrátil znova ******************************* Bývala jsem kdysi snem. Nyní muzou jsem zvána... A já děkuji, nesním dál už…

Jsou dny, které překvapí...

staleverim
Autore: staleverim 10 anno fa 6 600 1

... a dnešek byl překvapující v mnohém... Jedno překvapení bylo... Ani nevím... Milé? Divné? Hloupé? Vzrušující? NEČEKANÉ To je to správné slovo, co to naprosto vystihuje. A já uvidím, co přinesou "další zítřky". A pak je tu milé překvapení. To, že si někdo dá tu práci. To, že se někdo "dívá" jinak. Že se snaží chápat. Nedá mi to, nepodělit se. Ale hlavně děkuji "jemu". Potěšilo…

Výlet do neznáma s neznámým I.

staleverim
Autore: staleverim 10 anno fa 2 97 5

Pátek odpoledne a já se nechávám unášet vlakem v dál. Konečně jsem si doma vymohla relax jen sama pro sebe - nemám přímo plán kde skončím, ale je mi to jedno. Víkend jen pro mě - v mé režii. Nikdo po mě nebude nic chtít. Hurá. Tak si tak poklidně rozjímám, když v tom mi v kupé otevírá dveře nějaký mladík. jen si ho zpoza slunečních brýlí letmo prohlédnu a dál se jím nezabývám. Ze všech volných…

Zase

staleverim
Autore: staleverim 10 anno fa 12 1380 2

Zase.Zase vedle baterie na kuchyňské lince stojí půllitr, zase "nenápadně" dolévá a myslí si, že nevidím. Zase dělá, že uklízí, jen aby skryl to, co je zřejmé. Zase, stejně jako každý večer natahuji nepropustné prostěradlo s vědomím, že nejpozději kolem půlnoci ho budu měnit. Zase bude mokro, ale ne to ze vzrušení. Zase se atmosféra dokázala změnit z minuty na minutu - z krásně prožitého…

Přetržené sítě snů

staleverim
Autore: staleverim 10 anno fa 2 900 1

Ukradl's mi srdce. Věděla jsem to. Věděla jsem, že když Tě pustím za zeď, budu toho litovat. Jenže, já věřila jsem. Věřila jsem, kdyz psal jsi, že začínáš mě milovat. Lhal jsi mi. Naposledy včera, když ptala jsem se. Jestli nás opět vzdáš. A Tys to vzdal. P.s. - blogy i galerie si nechám - na památku toho, ze již nemám věřit. A jen doufám, že Tě ta "hra" bavila a že sis ji užil. S…

Můj čas je drahý

staleverim
Autore: staleverim 10 anno fa 4 607 2

Není to tento týden poprvé, kdy se jakýsi frustrovaný "nápadník" dožadoval mé společnosti, mých vzkazů. Co naprosto nesnáším jsou neoriginální, kopírované zprávy. Co mi tím chce dotyčný naznačit? Že je natolik neschopný přečíst si základní info na profilu a trošku sesumírovat vzkaz "na míru"? A pak se ještě cítí dotčený, že nereaguji? Jsem snad povinná každému, kdo zatouží po mé virtuální…

Nastal čas

staleverim
Autore: staleverim 10 anno fa 2 623 2

Vím to. Cítím to. Letní žár nespaluje tolik, jako to ticho. Připlížíš se, jako stín. Stejně jako dříve mě zezadu líbneš na krk, obejmutí v pase. Jenže je to jiné. Je to jako poslední sbohem. S hladovostí a naléhavostí se k Tobě otáčím. V očích tu nevyřčenou otázku. Vážně je to naposled? Už nebude žádné příště? Odpovědí na nevyřčené mi je polibek - je stejně žádostivý jako dříve, a přesto jiný.…