Nevěra. Slovo, které buď vzrušuje, nebo děsí. A někdy obojí najednou. Možná jsi ji nikdy nezažila, možná jsi byla ta, kdo podlehl, nebo ta, komu lhali do očí. A možná… máš srdce, které se nikdy nechtělo nechat spoutat jediným jménem. Já? Já jsem byla ta, která říkala „nikdy bych to neudělala“ – a pak jsem to udělala. Byl to běžný večer. Moje nejlepší kamarádka slavila narozeniny a já dorazila s…

Pohled z druhé strany – Když se to stane mně Nikdo do vztahu nevstupuje s myšlenkou na nevěru. Na začátku jsme přesvědčeni, že jsme si vybrali správně, že tenhle vztah je jiný. Věříme na věrnost, na upřímnost, na sliby. A pak, jednoho dne, přijde něco, co otřese naší důvěrou. První podezření Nevěra málokdy přijde jako blesk z čistého nebe. Možná to začalo jinak – ztraceným zájmem, chladnějšími…

Přes den máme svoje role. Jsme mámy, tátové, zaměstnanci, podnikatelky, kámoši, dcery, šéfové. Hrajeme zodpovědné, silné, vyrovnané. Někdy i šťastné, když nejsme. Všichni máme svoje masky – některé si ani neuvědomujeme. A pak přijde noc. Zhasne se světlo. Oblečení skončí na zemi. A s ním často i to, co jsme si celý den chránili. Některé ženy, které jsou přes den samostatné a „mají všechno pod…

Sedím na kraji postele a dívám se do tmy. Vedle mě leží muž, se kterým sdílím postel, domov, život. Dýchá pravidelně, klidně, spokojeně. A přesto mám pocit, že jsem tu sama. Už tolik nocí. Někdy si říkám, jestli by si vůbec všiml, kdybych vstala, sbalila si pár věcí a odešla. Bez slova. Stejně jako poslední měsíce odchází moje radost, moje touha, moje já. Je těžké být vedle někoho, koho se…

Je něco neodolatelného na tom, co nemáme mít. Tvá přítomnost, i když jen nablízku, mě rozpaluje víc než cokoli jiného. Každý tvůj pohled je šepotem, který slyší jen mé tělo – a srdce. Nevím, jestli to je tvůj úsměv, nebo vědomí, že něco není dovoleno, ale každá naše náhodná blízkost je jako jiskra na suché louce. Chci se odtáhnout, ale nejde to – moje ruka, můj dech, moje myšlenky, všechny touží…

Hudba hrála, smích se nesl sálem a všude kolem tančily bílé ubrusy, plné sklenic a nedojedených zákusků. Svatba byla v plném proudu. Přesto jsem tě viděla – napříč místností, mezi hosty, mezi šaty a kravatami. Tvůj pohled se zastavil na mně a najednou jsem nevnímala nikoho jiného. Nejdřív to byly jen letmé doteky. Tvůj prst se náhodou otřel o můj, když jsme stáli vedle sebe u baru. Lehké…