Babička mojí kamarádky dala minulé Vánoce všem svým čtyřem dospělým vnučkám pod stromeček dárkové poukázky z Palmers. To je takový obchod s dražší spodním prádlem, pokud někteří nevíte. Roztřesenou rukou k poukázkám dopsala vzkaz, že Ježíšek si přeje, aby byly v zakoupených kouscích krásné, a tak si je rozhodně nemají šetřit, protože krajkové spodní prádlo se má nosit a ne odkládat pro dědice,…

Z lahve od Coca Coly na mě civí Santa Claus, tak jediné co mě napadá je: "Vánoce řídí děsivý král. Mocného hlasu každý by se bál. Tak jsem to alespoň pochopil já. A slyšel jsem, že stojí za to, je obrovský a červený jak krab. Vydává se vraždit v saních, těžké pytle v silných dlaních. Tak jsem to slyšel já. V mrazivé úplňkové noci krouží v mlze jako sup. A říkají mu Satan Kalous!" kdo ví kdo to…

Orgasmy jí koukaj z očí, ve vodce svou rtěnku smočí. Neprojeví žádnou lítost, je tu přece inkognito. S lopatkama na kapotě, nepřemejšlí o životě. Přes protesty podvědomí, nakonec se v bocích zlomí Zapaluje další spartu, nohy boří do asfaltu. V obličeji trochu zbělá, když se vzdává svýho těla. Zlatý mince nemaj chybu, ústa se daj do pohybu. Ti co hledaj její lásku, začínají u podvazků. Ona nezná…

Nikdy jsem neměla k paranoje daleko. Už od útlého dětství jsem se bála, že mi někdo spí pod postelí, od deseti let si myslím, že rubikova kostka vznikla, abych měla mindrák, a dodnes jsem přesvědčená, že jsem se stala obětí celosvětového spiknutí všech, co v abstraktních obrazcích vidí trojrozměrné předměty. Do teď jsem si myslela, že jsem blázen. Ale jak to tak pozoruju, cvoci jsou někde jinde …

Nedávno jsem tu četla blog o stalkerovi i já se podělím o zkušenost. Né vlastní, ale ani ne virtuální. Psal se rok 2012. Po půl roce pracovního nasazení jsme se konečně se Simonou dohodly, že zajdeme na kafe. Scházíme se v nedalekém baru, když jí odvykládám svůj pracovní, milostný a rodinný život začne vyprávět ona. Vypráví mi o novém muži, který s ní žije. Údajně prý vím kdo to je. Jakub? Nó…

Ještě žiju krátce na to, abych jen tušila, cože je na životě nejkrásnější, přestože zlatý věk už mám za sebou a cítím, že navždy zlatým zůstane, momentálně se mi však nejvíce líbí, jakou cynickou hru se mnou existence hraje a jak mě nachytává na švestkách, když mé vlastní úsudky a přesvědčení z minulosti obrací proti mně. Děje se tak proto, že vůl ještě nezapomněl, že teletem byl, tak se zdráhá…

Byla jsem malá a právě jsme se sestrou vymyslely nějakou genialitu. Každá úžasnost vyžaduje někoho, kdo by ji ocenil, tak jsme z dětského pokoje začaly vykřikovat na mámu. Byla v kuchyni, obklopena domácím rámusem, hrálo jí rádio, pískal tlakový hrnec a jak jí znám, v hlavě se jí převalovaly dramaticky laděné myšlenky. Jednoduše nás neslyšela. Po pár minutách se na mě sestra chytrácky usmála a…

Vždy mi bylo líp mezi chlapama. Už od dětství jsem byla v klučičí partě. Jelikož jsem mezi nima byla jediná holka, tak mi dávali ve všem přednost i v průserech. Naše cesty se rozdělili, když jsme nastoupili na střední školy. Ovšem ne na dlouho, jelikož kluci se věnovali různým sportům, tak i já je absolvovala s nimi. Bohužel u mě bylo pravidlo, že každý můj sport skončil úrazem, vždy jsem si…

Na jednom večírku - na kterém jsem už nebyla, protože jsem v té době poslouchala, jak se mému synovi zdají dobrodružné sny o mrkvi a přemýšlela, jak se mi dostal oslintaný dudlík do boty - se dostalo na přetřes zajímavé téma. Mluvilo se o bratrech a sestrách, o tom, jak tristní byly časy vzájemné nenávisti, konkurenčních bojů, žalování, žárlení a otisků mléčných zubů na zadku a jiných…

Nedávno zveřejnila média, tvořící hlavně všeobecná mínění o moderním světě, zaručené návody na předcházení nevěře, drogovým dobrodružstvím dětí a prevenci všech neduhů. Teplé večeře. Geniální!!! Jakým omylem jsem na to nepřišla já? Vzpomínali kachnu s medovou kůrčičkou a bábovku podle prababiččina receptu a už jsem se unášela v představách šťastných osudů lidstva. Dokud jsem představy mohla…