Většinou nejednám impulzivně. Jediná výjimka, kdy to občas udělám je tady. Tady se mi to povedlo čtyřikrát. Občas se tu dá narazit na někoho, kdo vám padne do oka, ale to je hodně o štěstí. Mně se to celé tak nějak pěkně vyvíjelo. První, kdo mě tady zlákal ke schůzce mi nasliboval spoustu neuvěřitelných sexuálních zážitků. Když pak k tomu konečně došlo, trvalo to snad ani ne pět minut a šlo se…

"Melancholie je radost ze smutku." Když jsem poprvé četla tento citát, přišel mi naprosto geniální. Nikdy mě asi nic nevystihlo víc. Někdy si říkám, že možná nejsem úplně normální nebo že jsem alespoň trochu jiná. Mívám různé nálady, většinou jsem v takovém neutrálním rozpoložení a nebo taky velmi často smutná. A v takovém případě dělám vše pro to, aby mi bylo ještě hůř. Pustím si smutné…

Dnes večer to bylo opravdu jen na chvíli, ale i půlhodina se dá skvěle využít. Vyjeli jsme za město, do pole, kde kolem nebylo nic než kukuřice a prostor a nad námi miliony hvězd. Bylo docela chladno, alespoň já jsem to cítila, protože jsem na sobě měla jen letní šaty a nic víc. Na dece si se mnou pohrál, pak chvíli já s ním a pak jsme po většinu času byli v sobě. Sice jsme se neviděli týden,…

Dnešek je speciální den. Je symbolem změny, která se mi přihodila před rokem. Tenkrát bych si nikdy nepomyslela, že jednou budu psát tenhle blog. To jsem tady ještě vcelku tápala, pár slušných amatérů jsem tady sice potkala, ale ani s jedním nepřeskočila jiskra. Ale 5.9.2017 se to změnilo. Hned po prvním setkání jsem si v hlavě říkala, že tohle bylo teda něco. Bylo to nové, vzrušující a neměla…

Nemůžu se ho nabažit, celý den toužím jen potom, aby mě vyplňoval svým pérem. Nezáleží mi na tom, že už od včerejška mám kundu docela bolavou, o to větší chtíč cítím. Když ještě kolem oběda odpočívám v posteli, přijde najednou za mnou z kuchyně, odhrne deku a zasune mi péro do kundy. Jsem v sedmém nebi, přiráží dál a hloub a já cítím víc bolesti, která je v tu chvíli vším co chci. Jsem v jeho…

Pořád si na to tak úplně nemůžu zvyknout. Je to sice už spousta měsíců, ale i tak mi to občas přijde, že to prostě nemůže být můj život. Ale je. Mám štěstí. Když jdeme po ulici a on mě sám chytne za ruku. Vždycky to stihne dřív, než bych to udělala já. Když sedíme někde s kamarády a on mi položí ruku na stehno a dá mi pusu. Když jsem smutná a říkám mu, že se mi chce brečet a on mi na to…

Tak pohár trpělivosti přetekl. Ty piercingy v bradavkách se mi fakt líbily, ale musely pryč. Ze začátku se to hojilo dobře, ale posledních pár měsíců to hrozně zlobilo. Už mi došla trpělivost a musela jsem je vyndat. Aspoň teď budeme moct zapojit prsa do našich sexuálních hrátek, a že mi to hodně chybělo. A pořád mi dva piercingy zůstaly. Dále jen takový postřeh... Obdivuju všechny, co chodí…

Jo, to je něco, co by asi bylo lepší si odpustit. Zvlášť když je ta noční 12 hodin. Už po 8 hodinách člověk cítí, že je čas jít domů. Ty poslední hodiny je potřeba přemoci tu největší únavu a dalo by se zvládnout usnout i za chůze. Ale zkuste říct ne, když ten sex před tou noční je snad nejlepší ze všech. Asi je to tím, že na jednu stranu je jasný, že to není úplně nejlepší nápad, ale…

Už je to dlouho, co jsem naposledy něco napsala, ale dnes to opět zkusím. Ráda bych udělala takový malý průzkum. Nejvíce bych ocenila komentáře od mužů kolem 30 let (28 a výš). Ale pište klidně všichni. Jen si říkám, jestli vzhledem k věku to nebude mít nějaký vliv. A teď již o co jde. Jak trávíte soboty? Já bych třeba chápala něco jako ráno si přispat a pak třeba jen tak líně odpočívat do…

Tuhle větu jsem slyšela za svůj život hodněkrát. A i když si každý myslel, kdoví jak mě neuklidnila, tak vlastně neměla efekt žádný. Od mala jsem se bála většiny zvířat. Ale strach číslo jedna byli vždycky psi. Děti většinou prosí rodiče o pejska, já ho nechtěla nikdy. Já se bála i vzít do ruky křečka, kterého jsem měla doma v kleci. Nechtěla jsem aby mě kousl. Čím jsem byla starší, tím se mi ale…