Tetovací studio bylo zavřené, ale neonový nápis nad dveřmi stále slabě bzučel jako tajné pozvání. Lena kolem něj prošla už tucetkrát a vždycky uvažovala, jaké by to bylo nechat si někoho trvale označit kůži. Dnes večer konečně otevřela dveře. Umělec na ni čekal. Elias. Vysoký, tichý, s vlasy černými jako inkoust, které mu padaly do čela, a předloktími pokrytými složitými vzory, jež mizely pod…