Na přání jedné sličné slečny, která promluvila jménem všech :-) Takže jak to celé bylo. Ten příběh, jak to celé začalo, jsem tady už psala. Bylo to nečekaný a krásný a úžasný a fajn a všechno bylo zalité sluncem a tak. Kde se stala chyba. Chyba je asi stoprocentně ve mně. Protože! Víte, já jsem prostě divná. Jsem divná v tom, že vlastně chlapa nepotřebuju. Já s tím mám celoživotní…
Jsem děsně nespolehlivá pipinka, je to má image, na které si velice cílevědomě zakládám. Tak jsem tu zas:)) Dnes nebudu fňukat a plácat nesmysle o lásce (ti z vás, které by to náhodou zajímalo, jak jsem se uzdravila a co jsem v tom sebezpytovacím časovém okénku o sobě objevila, dejte mi to vědět v komentu, ale klidně mě s tím pošlete do hajzlu, stejně jsou to strašný píčoviny). No, ale k věci…
Mám na srdci dvě věci, které bych si zde chtěla odložit, respektive moje starosti na vaše hlavy :-)) Zaprvé - moje láska se švihákem lázeňským je ztroskotaná. Je to tak strašně psychologicky komplikovaná (pro mne, protože jsem posedlá pořád něco chápat) a tak neskutečně blbá story, že se asi o tom ani nebudu nějak rozvláčňovat. Prostě se naše představy o našem vztahu nějak definitivně nesešly a…
Měla bych na vás, hlavně teda na mužské účastníky zájezdu, ženy nevylučuji samozřejmě, dotaz. Jde o velikost. Já, jako babizna, vím, že malé péro je docela nahovno, chceme ho tam cítit žejo, ano, je to středobod našeho vesmíru, svatý falus, objekt k uctívání a tak. O to ale tak moc nejde. Jde o kundu. Nedávno jsem se z ověřeného zdroje dozvěděla informaci, že existují velikostní rozdíly i…
No :-) Tak já nevím už. Co si dokážu vzpomenout, byla jsem poprvé (a nejdéle) platonicky zamilovaná do postavy Danny Zuko z filmu Pomáda. To mi bylo tak kolem možná desteti let, jedenáct, teď na to koukám :-) Tvl to to letí. Vlastně moje srdéčko se tetelí pokaždé, když se tím obdobím zaobírám, takže se dá říct, že je to můj nejstabilnější vztah ever. V průběhu času jsem to samozřejmě také…
Tak, víte jak to je, na jednom rameni vám sedí anděl, který vás nutí dělat jenom věci, co se sluší a patří a na druhém zase ten ďáblík, co vám našeptává a rajcuje tu vaší zlobivku. No, u mne je to momentálně tak, že mám čertíky všude kam se podívám. Můžu vám teda říct, je to utrpení, ale talkové hezké utrpení, které mi kouzlí šibalský úsměv na tváři. V posledních měsících se v mém životě…
Nechte už konečně na chvíli ty vocasy a frndy a věnujte se něčemu užitečnému. Za tři dny vám na dveře zaklepe Ježíšek (Ježíšek klepe vždy čelem), tak si vole aspoň doma zameťte a učesejte se. Aby se nelek. Jako jeden můj známý, co mi vyprávěl, že si domluvil nějaký píchání s modelkou a když k ní dorazil, otevřela mu dveře spanilá urvaná mamina, v tričku se vzorky jídelníčku za poslední dva…
Čus úchylové :-) Nemůžu říct, že by se mi po vás nestýskalo, ale nestíhám se ani kvalitně vysrat, tak jsem si musela tvrdě přenastavit své priority a osekat co se osekat dalo. Vlastně se dá říct, že můj nynější život se omezil pouze na redukci časových rezerv. Píčoooooo... už jsem z toho celá tumpachová. Nikdy jsem přehnaně neplánovala, tak nějak jsem si všechny své průsery vyráběla spontánně.…
Přátelé, kamarádi... Nikdy bych nevěřila, jak láska dokáže s člověkem zacloumat. Nemyslím ted lásku fyzickou, takovou tu vypichovací, ale lásku jako takovou, takovou tu, co o ní básní básníci. Co se vznáší všude kolem. Takové to zaplavení city, ze kterých totálně zblneš. Kdysi mě Klaus pravidelně nasíral, když mi posílal ráno na WA romantické GIFY, přestřeně barevná blikající srdce a takové…
Aneb - jak se Dalibor naučil housti Tak, jak známo, nouzové stavy vyžadují nouzová řešení. Vztah na dálku je naprd, to je jasný, fyzický vztah na dálku je vražedný. Bylo to fajn, dokud jsme si tak lebedili na nemocenský spolu, takový volný, tu tam, tu onde, bez nějakých větších starostí, co kde se musí stihnout, nebylo tak nějak vůbec co, bylo to takové hezké hippie období. No, ale všechno…
