Rozhodla jsem se jako první text mého blogu sepsat takovou snůšku keců o orgánu, který je pro mě u člověka nejdůležitější ze všech. On sám je skrytý a nikdo z nás ho nevytasí napřímo jako péro z kalhot nebo kundičku při roztažení nohou. Taky nevypadá nijak vábně, je to takový lesklý růžový sulc o dvou půlkách a jediný, kdo by měl fakt velký zájem ho vidět, by byla nějaká hladová zombie. Jenže tam…

Náš život není plný jen lehkých zaškobrtnutí nohou, nemotorných klopýtnutí ale i pořádných držkopádů, po kterých si buď něco uvědomíme, chceme změnit nebo od toho prostě zdrhneme. Nemluvím jen o veselých historkách z natáčení toho našeho životního spektáklu, ale i dramatických situacích nebo chvilkách napětí. Hlavně ty temnější události, ať už nás stojí vztahy, nemovitosti, peníze, důvěru někoho…

I když jsem tu krátce, už jsem tu četla pár rantů a fňuků, jak jsou ženský děsný a chlapi tuplem, jak se tu nedá seznámit a bla bla bla... Ono je asi jedno, jestli je tady člověk tři měsíce, tři roky nebo třináct let a už by na něj mohli nalepit inventární číslo, tam se to jen liší počtem negativních či pozitivních zážitků. Dynamika tohohle místa je rozpoznatelná po pár dnech. Je to tu…

O tom svém “něčem” mluvím standardně, koneckonců i tady už o tom pár uživatelů a uživatelek ví, protože nejsem zvyklá si hrát na něco extra a tahle věc na mně zanechala výrazné exteriérové stopy, takže se to prostě nedá nijak ochcat. A s tímhle elaborátem to aspoň nebudu muset každému kopírovat do zpráv. Vím, že si tím zase zavřu pár dveří, ale beru to tak, že obsah za nimi asi za mnoho nestál. A…

Přiznám se, že jsem na tohle slovo neskutečně alergická. Když se ohlédneme aspoň trochu do minulosti, uvidíme, že věci, které byly normální před lety, už normální nejsou a ty, co se vymykaly, postihovaly a zavíralo se za ně, případně se na ně aspoň lidi blbě tvářili, se teď minimálně neřeší jako nestandard. Můžeme nosit co chceme, mít barvu vlasů klidně v odstínech duhy (barevný vlasy mimochodem…

Mám ráda věci řečené napřímo a pojmenování mých částí těla k tomu patří. O tělech ostatních, ostatně jak jsem zvyklá, trousím pochvalné komenty, pokud není pochválit co, zdvořile mlčím. Nicméně i tady jsem se v textech různého charakteru setkala s názvoslovím, na které jsem mírně řečeno... alergická. Řádky níže vypsané tak prosím berte jen jako věc k pobavení a diskusi pod nimi uvítám, ostatně…

Někdy koncem února jsem odsud chtěla odejít, opět hezky vydrbaná jednou jakože francouzskou letuškou, která posílala fotky internetové pornohvězdy, prostě taková ta zdejší klasika. Opět se ve mně vařila obvyklá polívka zklamání, ponížení, vzteku a bezmoci. No a pak mi napsala holka z Bratislavy a začaly jsme si povídat, vyměnily civilní fotky a dál si povídaly... Už od začátku tam bylo oproti…

Už asi třetí článek během několika dní se tu opírá o to, že karma je svině nebo piča, rozvod je karma a karma je zdarma. Pojďme si ujasnit pojmy a dojmy. Karma určitě není zdarma, ve skutečnosti stojí pár tisíc ale když jste chytří a vyplníte pár papírů, můžete eurohujery oškubat o pár penízků v rámci dotací pro ekologičtější domácnost. K rozvodu to bude spět, když se na manželku budete šklebit,…

Během celorepublikové karantény jsem měla díky práci z domova a nedobrovolnému odloučení se od civilizace čas se víc nimrat v sobě (aspoň duševně) a dát prostor stránce svého já, na kterou jsem, spolu se svou sexualitou, úplně kašlala. A taky jsem si objednala komiks. Trojdílný. Takový hezký, romantický, vyvedený v hřejivých barvách, o dvou mladých holkách a jejich kamarádech, kteří zbožňují si…

Upřímně, mám s tímhle rčením dost problém v tom, že pro mě není jaksi kompletní. Šaty jsou totiž jen jedním kamínkem do celkové mozaiky a pro mě ji doplňuje ještě účes plus u žen mejkap a u obou pohlaví vůně, budeme-li se přísně držet pouze povrchního vizuálního dojmu. Moje kamarádka řekla kdysi krásnou a pro mě geniální větu: “Neoblékej tělo, jaké chceš mít, ale oblékej to, které máš.” Předem…