Není jenom vtipný nick jednoho zde, ale hlavně je to náš produkt. . Dobrota nejvyšší kvality, rovnající se drahým archivním vínům jako je Château Lafite-Rothschild z roku 1869, nebo zralým sýrům jako je Queso de Cabrales. Doufám, že taky náš sýr z ráfku jednou vydražíme. Po pečlivém sběru z předkožky, kde probíhalo prvotní zrání, jej uchováváme v přísné konstatní teplotě a pravidelně…
Dvě ženy na pódiu jsou nahé a jedna s druhou propletené s hlavama vzájemně zabořené mezi nohama. Každá mumlá modlitbu k zářivé perle vilnosti, která je ukryta hluboko v lůně té druhé. Jejich tváře se ponořují, vynořují a pořád dokola. S každým tímto rytmickým pohybem se rysy tváře ztrácejí ve vlhké rukavici masa jako hlava kudlanky nábožné, když se zavrtává do bezmocného třesoucího těla svázané…
Rovněž jsme vytvářeli své vlastní pokrmy a nebyl jediný koláč, jediné pití, jediný hlavní pokrm, ve kterém by nebyl přimíchán kus těla mé drahé Kláry. Asi vás všechny udivuje, proč jsme ani jednou jedinákrát neobrátily naše role. Pro mě předtavoval chlad a její prudká povaha, prudké vzplanutí naprosto kardinální přednost. Stačilo by totiž, aby mi Klára oplatila stejným dílem a v tu ránu by…
Pořád nás to pudilo vynalézat další a další varianty zlozvyků. Stávalo se například, že se v noci Klára vyčurala na moji nohu, a když jsem se probudil zmáčený a hlavně zkřehlý zimou, slyšel jsem jasně, jak se pod dekou hihňá a hubuje mě, že jsem se vylulal do postele jako mimino. Nebo mě na nějakém večíru zatáhla na záchod, strčila mi hlavu mezi její nohy, vymočila se mi na ni. Samozřejmě mi…
Jsem nahý a po čtyřech lezu tmavou chladnou a vlhkou směrem k hučící spalovací peci. Potím se a smyčka kolem kru mě škrtí. Moje paní mi do zad zatíná ocelové drápy. Cítím jich všech pět. Každý dráp mi do masa vyrývá samostatnou stružku. Smyčku drží nakrátko, když se vzepřu, zase mě přiškrtí. Křicí na mě: "Hni sebou, pse. Lez. Trhej. Velká tlama se jí při řevu doširoka rozevírá. Z břicha jí…
Do jaké stoky jsem se to propadl? Musel jsem jí jemně svléknout lněné sako béžové barvy, rozepnout sukni a zout lodičky na neuvěřitelně vysokém podpadku, ve kterých ji bolely a vedrem natékaly nohy. Trvala na tom, že si nechá podprsenku i kalhotky. Pod šaty skrývala Klára pěkné tvary. Nahota ji velmi omlazovala, její tělo nestárlo tak rychle jako její tvář. Musela být kdysi velmi krásná,…
Stal se ze mě hnusný nesmlouvavý hamižník a za každou soulož jsem požadoval honorář a za každou, byť sebemenší službičku peníze navíc. Zvláště když jsem padl na nějaku držgrešli, se kterou to byla přímo kalvárie. Zakázal jsem si líbání, moje ústa patřila pouze mně. Nejvíce jsem se děsil pomstychtivých děvěk, říkaly mi drobečku, koťátko, broučku. Máš ocas velký jako negr. Házeli po mě očima jako…
Rozhostilo se mezi námi jakési mysticko-zhýralé klima. Po několika měsících půstů a amnestie se dostavily ty obvyklé křeče, zoufalé zpěvy lásky a malých úmrtí a pak znovuzrození. Dštila mi do mých úší perverzní slova, načež vždy usla v mém náručí jako tlustý mazel. Stále stejná směsice orgastického třeštění a pitomé sentimentality. Každý večer se pak vracela domů, jako by se vůbec nic nestalo.…
Můj nový domov byl mezi nohami mé milenky, kde jsem přežíval mezi udušením a znovuvskříšením. Z její vagíny prýštila husta šťíáva, která smíchaná s mými slinami tvořila vzácený intimní pokrm, o nejž jsme se dělili jako o hostii. Šlehal jsem jazykem její lůno, abych ji přivedl do ještě vyššího stupně spalujícího žáru. Dostávala se do kapalného stavu, S přívřenýma očima a slepou tváří sochy…
Miluji tu chvíli, kdy se odtažitá žena, uzavřená jako hrob, vydává, když se ze země zaslíbané stává země políbená. Hned po našem příchodu do mého bytu tvořily její černé minišaty kaluž u jejich nohou. Okamžitě si mě získala svoji nemoderní krásou. Tvář sice byla dnešní, ale tělo, ach to tělo patřílo malířům minulosti. Rubensovi. Štědré tvary, bujná ňadra na štíhlém hrudníku, pěkné, vystouplé…
