Dobrý den, jsem zde nový, rozkoukávám se, líbí se mi, jak je to tady plný naháček a naháčů, tak bych rád o sobě řekl několik slov a představil se Vám. Ještě předtím, než se ze mě stal švihák důchodce s jizvou na šourku, na mě ženy čekaly fronty a já s nimi měl plné ruce práce. To si pochopitelně nemůžete pamatovat, byl jsem tenkrát mladý a život se točil. Tenkrát to nebylo jako teď, když tu…

Mílí lidé, s radostí Vám sděluji, že jsem se tady v tom světě už trochu rozkoukal a že žížala mi po létech, i díky některým z Vás opět poplivala mou, nyní již vrásčitou, klepající se stařeckou dlaň. Děkuji za její slinu všem. Nyní ležím natažený, nahý na pryčně a zmožen masturbačním maratónem vzpomínám. Vzpomínám na minulé životy. Vzpomínám na mraveniště i mravence v něm, na berušky i berušáky,…

Dobrý večer, dnes mám rande s mladou, krásnou ženou, avšak jako starého důchodce mě trápí úzkost, že tuto bytost nebudu schopen kvalitně uspokojit. Samozřejmě vypadám stále dobře, jizvy na šourku se mi již zahojily a natrženou předkožku mi uřízla sexy lékařka z fakultky, ale ta erekce, no co vám budu povídat … Snažil jsem se mluvit o této diskrétní a choulostivé situaci s kolegy důchodci ve…

Vážení přátelé, protože všichni litujete faktu, že se tu již neobjevují moje fantastické a čtivé diskuzní pohádky, které jsem psal v minulých desetiletích, které jste měli tak rádi a které se tu avšak již neobjeví, sdělím Vám poslední poučný příběh o neposedné myši, která měla stejně nakonec po píči. V jedněch starých, zatuchlých, zmuchlaných džínách na staré půdě žila myš. Byla to neposedná myš…

Bloudíme v kruzích nenaplněných snů. Naše těla sem tam sice souzní ve společném propletenci, ale naše duše jsou prázdné. Jsme dva, ale utápíme se ve tmách, v oddělených samotách i v tajných láskách, které sem tam zakrákorají, ale pak vždycky odletí do dálky jako černí havrani. Tajíme záblesky světla a krmíme tmu. Vzájemné touhy už dávno opadly a naše holé, nahé životy krmí nenasytné, drzé a…

aneb volné pokračování blogu Nostra culpa. Je sama v bytě, který byl ještě nedávno plný lidí. Starala se o manžela, uklízela mu, vařila, milovala se s ním, kdykoliv si umanul, k tomu celé dny na plný úvazek pracovala v úspěšné firmě a tu trochu volného času, který jí zbýval vždy věnovala jemu. Odměnou jí ale bylo jen pohrdání a jízlivé úsměvy. Uléhá na prázdnou postel, stahuje džíny na kolena a…

Pepa byl domácí typ spisovatele, kterého při souloži na mezi postihl infarkt. Je pohřben v jedné zapadlé šumavské vesnici, má náhrobek v životní velikosti, kde je znázorněn takový, jaký opravdu byl, usměvavý, ve zmijovce, gumovkách a s boulí na teplákách. Mnoho žen a nejen kousek od Lipna věří, že když mu tu bouli pohladí, otěhotní. Kde je ale pravda, nevím. Na malém hřbitově hned za vsí je…

Žena tady musí být. Musí být věčnou inspirací nás nadrženců, drzých grázlů i cukrovejch andílků. Musí se o nás postarat, musí nám vyprat fusekle, trenky, ega, musí nám podržet, když máme chuť. Musí nám mužům zajistit standard, který si právem zasloužíme, ale je tomu opravdu tak? No není, není pánové. Žádná žena není princezna s privilegiemi z kouzelných pohádkových zámků. Každou ženu život…

Je tomu mnoho let zpět, když jsem se rozhodl vydat s amatérkami a amatéry na chalupu v horách. Bylo to staré, opuštěné stavení, které však tenkrát chytilo druhý dech a ožilo. Bydleli jsme všichni společně na samotě v lese, obklopeni stromy, hvězdami, sluncem i tmou. V zahradách poletovali polonazí andělé, na dvoře běhala prasata a souložilo se tu jako o závod. Bylo nás mnoho. Byli jsme tam lidé…

Mám chvilku, výjimečnou. Sedím u počítače, myslím na amatéry, tedy spíše na amatérky a čekám, až mě přepadne myšlenka. Ale má smysl jí hledat, když celé naše životy ovládla umělá inteligence? Vím, že má smysl s ní bojovat, nebo si jí koupit, ale já jsem jen starej, staromódní důchodce v bačkorách a tak na ní seru. Vzpomínám na Ditu, co pořád kouřila, dávala si každou chvíli kafe a četla moje…