vzpomínal na ten den kdy ji uviděl poprvé..bylo to jako zásah bleskem...byla pro nej červenou postavou v černobílém filmu...ten pohyb..chvilková nepozornost vypadek z její role, která prozradila její podstatu...která je v tu chvíli propojila...v ten moment viděl zkrze její oči až do hloubky její ztracené duše mezi obyčejnými lidmi okolo ni....věděl že je sama.Najednou viděl jak moc ....sama…

Prosila jsi osud,aby ti dal lasku,pak prisel jednou den a ty citila jsi, ze neni to jen sen,ze muzes dostat lasky dar.Jejim poslem bylo slunce.ktere vychazelo nad obzor.Pokud tento dar neprijmes,jako by v tobe cosi zemrelo.Vsichni mame své pribehy se stromem a vodou.Ja i ty a kdyz svoji svoji sanci zase dostanu.Tak tu svou lasku vzdy naplnim az po okraj.Neposloucham a nikdy neposlechnu svuj rozum…