Trochu mi to připomělo jednu úvodní znělku:
"Je právě tolik kolik je protože Vaše hodiny ukazují..." a domyslel jsem si právě název alba...)))

Raději bez komentáře )))

Dlouhá a neskutečně průzkumnická poezie horkého vánku, plujicími paprsky nesoucí zprávu bez potřeby slov, dopadající na hladké opálené pobřeží, které se těší vřelým dotyků špiček prstů.

A byli spolu přáteli až...
A zazvonil zvonec...
Nádherná pohádka...

Je léto a je čas užívat si ochutnávání plodů, které přinese tento čas.
Hmmm, tak lákavé k jahůdkám přidat i další šťavnatější příchuť...milá Labužničko

Co že jsi vlastně chtěla rekostruovat? ))))

Moc povedený příběh. Ať Ti stále voní náhodní potulní pocestní...

Ano na logice není postavena žádná změna, možná proto je jednodušší to někdy nechat plynout

Hezký v klidu jste si to rozmysleli. Člověk ztrácí obezřetnost pro závan splněného snu možná místo uvážení cítit důvěru z kroků do neznáma. Intuice možná?

Tak proto jim to tam celé vzplálo...
Jiskřička nepatrná...

Takový rozhled, skoro jako dalekohledem.
Nádherně vykreslené detaily nedaleké Studánky, vilných kopečků s malými kupolovitými Rotundami.
Křídla motýlý krásně dokořán, aby se mohla zvířátka hezky napojit, osvěžit svou žízeň.

Asi bych si měl dát zase spodní pant hezky nahoru.
Mohlo by mi do pusy něco vlétnout )))
Radost pohledět - musí být příjemné být oděná, neoděná (síťovina je děsně sexy)

Asi ano, je to velmi vážné...