Kdysi jsem měl partnerku, která byla taky chameleon, ale pomalejší - naladit se na protějšek jí trvalo 3 měsíce. Během nich se jí změnily touhy tak, že byla splněným přáním partnera. Pak uběhly 3 měsíce s jiným a já její chutě nepoznával - ta, kterou jsem v posteli znal, byla pryč. (... zatraceně, proč v komentářích nejdou dělat odstavce? ...)
Snažím se porozumět Tvým výčitkám. Je to tak, že v danou chvíli děláš co musíš (k čemu Tě nutí Tvůj mozek) a když to na chvíli poleví, tak Ti vadí, že jsi to vlastně dělat nechtěla?
Když se na to dívám zvnějšku, mám dojem, že těm mužům neubližuješ (tedy snad vyjma toho, že jim dáš ochutnat něco úžasného a pak jim to sebereš). Ale vlastně mám tendenci dívat se na to pozitivně - jim prospíváš a sama si to v tu chvíli asi taky užiješ. Kazí to jen ta koncovka?

Pokud se víla jmenuje Mavis, může být baculatá. Ale pozor, jestli poblíž není zlá televize Edna...
Hnusné, hrbaté čarodějnice s křivými hnáty jsou předsudek. Stačí to změnit na "čarodějky" a hned je obraz jiný.

Swingers by Ti nevyhovovaly? Když nikomu nedáš kontakt, tak se prostor k otázkám zmenšuje - a tam třeba budou víc nastavení na to, že je to jen tady a teď bez pokračování. Pochybuji, že by to byl všelék, ale trochu lepší by to být mohlo. Na případnou žádost o kontakt by se možná dalo odpovědět: "Promiň, jde mi jen o to teď a tady, nic víc (nemůžu)."

Dodneška si pamatuji na jednu ženskou, kterou jsem kdysi potkal na swingers - a rád bych ji potkal znovu, ale je to pryč, zmizela a není.

"Někdy to je příjemnej zážitek, a jindy zase ve stylu použít a zahodit. Ale nikdy to není to, o co doopravdy stojím." O co doopravdy stojíš? Jak se potom cítíš (když to je ono/když to není ono)? To by byl možná námět na další blog...

No Tě pic... Natáčení/focení jedině se souhlasem zúčastněných. Většinu těch věcí mám na extra zašifrovaném disku. Pár jsem po dostatečné anonymizaci a po souhlasu zúčastněných hodil i na net.

Je to i o vnímání pojmu "bisexuál". Potkal jsem muže, kteří chtějí mít nějakou formu sexuálního kontaktu s mužem (honění, kouření... ale třeba bez líbání) a současně se nevnímají jako bisexuálové. Někdo to má definované tak, že bisexuál je ten, kdo je schopen se zamilovat do mužů i žen.
"Strach z nevěry a konkurence" - to je hezké téma.
Podle mě pro ženu nejsou ostatní muži konkurence. Jako bisexuál bych rád měl v životě jak muže tak ženu, protože s každým ten vztah prožívám jinak, naplňují trochu jinou část mých potřeb (nevím jestli hovořit o jiné části osobnosti).
A nevěra? Myslím, že bisexuál byl nejšťastnější, kdyby nemusel před ženou tajit muže. Já to mám tak, že je nejen nechci tajit, ale nejraději bych, aby se znali a ideálně spolu i vycházeli :-) . No a ve chvíli, kdy to tajit nemusím, tak to není nevěra :-) .

Zrovna včera jsem říkal mladé, že takové nedělní ráno, jaké jsme si udělali (prošukané nedělní ráno, zatímco na kostele čas od času bouchali do zvonu), se koupit nedá. Není to jen o tom co jsme dělali, ale jak jsme to dělali a jak jsme to prožívali.