Rád bych byl tvou sub hračkou, pokud víš co je Dom. Pevně připoutaný, vedený, neptající se. Pouta na rukou i kotnících, rozpěrky mezi stehny, roubík, který umlčí, čočky, které vezmou zrak. Nemluvím. Nejdu nikam. Jen čekám, jak si mě nastavíš. K čemu mě použiješ. A co mi dovolíš. A co mi vezmeš. Jak mě zneužiješ. Jak mě ponížíš.
Hledám muže, který převezme vedení. Který ví, co s někým, kdo se přestal bránit. Kdo rád zapojí své tělo a penis. Nejsem jen pozorovatel. Jsem připraven být použit.
Rád bych pod tvým vedením zjistil, co všechno zvládne moje tělo. Chtěl bych cítit, jak se můj anál uvolňuje a přizpůsobuje tomu, co do něj vkládáš. Jak se poddává tlaku. Jak zvládá víc, než jsem čekal. S každým pokusem víc a víc. Milimetr po milimetru. Centimetr po centimetru. Tělo už přijme víc než dřív a chci poznat, co ještě zvládne. Pokud se časem otevře i celé ruce, bude to jeho rozhodnutí. Já jsem připravený důvěřovat a následovat.
Orál je pro mě cesta učení a vedení. Nečekám, že zvládnu všechno hned. Chci otevřít ústa, uvolnit čelist a zvykat si na hloubku. Nejprve o kousek víc, pak znovu, pomalu a jistě. Cílem je zvládnout tě celý, až po kořen, tvrdý a pulzující. Ne hned, ale postupně, jak si tělo přivykne. Až přijde výstřik, chci zůstat, nepřerušit. Přijmout ho tam, kde už budu připravený. Nejdřív do úst, později i hlouběji. Časem zvládnout i spolknout. Klidně i zajištěný, pokud by to pomohlo. Protože v tu chvíli nebude proč uhýbat.
Baví mě i nenápadný exhibicionismus. Obojek možná schovám, ale vodítko může vést dál, skrytě, upevněné za varlata. Pod oblečením kolík, který se pohybem připomíná. Někdy i plena, ne kvůli funkci, ale kvůli pocitu, že něco omezuje. Možná není vidět, ale cítím ji. A někdy je zvenčí poznat. A právě to mě vzrušuje.
Nejde mi o bolest. Nejde mi o hraní si na sílu. Jde mi o vedení, ponížení a důvěru. O to, co se stane, když ti dovolím vzít si všechno.
Jsem z okolí Prahy. Čistý, mobilní a diskrétní. Domluva, respekt a bezpečí jsou pro mě samozřejmost.

Rád bych byl tvou sub hračkou, pokud víš co je Dom. Pevně připoutaný, vedený, neptající se. Pouta na rukou i kotnících, rozpěrky mezi stehny, roubík, který umlčí, čočky, které vezmou zrak. Nemluvím. Nejdu nikam. Jen čekám, jak si mě nastavíš. K čemu mě použiješ. A co mi dovolíš. A co mi vezmeš. Jak mě zneužiješ. Jak mě ponížíš.
Hledám muže, který převezme vedení. Který ví, co s někým, kdo se přestal bránit. Kdo rád zapojí své tělo a penis. Nejsem jen pozorovatel. Jsem připraven být použit.
Rád bych pod tvým vedením zjistil, co všechno zvládne moje tělo. Chtěl bych cítit, jak se můj anál uvolňuje a přizpůsobuje tomu, co do něj vkládáš. Jak se poddává tlaku. Jak zvládá víc, než jsem čekal. S každým pokusem víc a víc. Milimetr po milimetru. Centimetr po centimetru. Tělo už přijme víc než dřív a chci poznat, co ještě zvládne. Pokud se časem otevře i celé ruce, bude to jeho rozhodnutí. Já jsem připravený důvěřovat a následovat.
Orál je pro mě cesta učení a vedení. Nečekám, že zvládnu všechno hned. Chci otevřít ústa, uvolnit čelist a zvykat si na hloubku. Nejprve o kousek víc, pak znovu, pomalu a jistě. Cílem je zvládnout tě celý, až po kořen, tvrdý a pulzující. Ne hned, ale postupně, jak si tělo přivykne. Až přijde výstřik, chci zůstat, nepřerušit. Přijmout ho tam, kde už budu připravený. Nejdřív do úst, později i hlouběji. Časem zvládnout i spolknout. Klidně i zajištěný, pokud by to pomohlo. Protože v tu chvíli nebude proč uhýbat.
Baví mě i nenápadný exhibicionismus. Obojek možná schovám, ale vodítko může vést dál, skrytě, upevněné za varlata. Pod oblečením kolík, který se pohybem připomíná. Někdy i plena, ne kvůli funkci, ale kvůli pocitu, že něco omezuje. Možná není vidět, ale cítím ji. A někdy je zvenčí poznat. A právě to mě vzrušuje.
Nejde mi o bolest. Nejde mi o hraní si na sílu. Jde mi o vedení, ponížení a důvěru. O to, co se stane, když ti dovolím vzít si všechno.
Jsem z okolí Prahy. Čistý, mobilní a diskrétní. Domluva, respekt a bezpečí jsou pro mě samozřejmost.

Přitahuje mě farma nebo statek, kde se neptám. Jen přijdu, nahý nebo v ponižujícím prádle nebo masce, a stanu se majetkem na hraní.

Jsem perverzní, odevzdaný a připravený na cokoliv co přijde. Obojek s vodítkem, roubík, neprůhledné čočky, pouta, rozporky. Přijímám vše, co přijde, ať už je to do úst, análu nebo na tělo. Klidně se nechám postříkat od hlavy k patě.

Nezáleží, kdo si mě vezme. Stačí pokyn, zatažení za vodítko. A pokud se jen díváš nebo vedeš za uzdu nebo vodítko? I to je pro mě forma ponížení.

Nejde mi o bolest, ale o ztrátu kontroly. O chvíli, kdy už nepatřím sám sobě. Jen poslouchám a sloužím.

Hledám statek, kde se moje sny změní ve skutečnost.

Napiš a zjistíme jestli se naše představy potkají

Přijdu přesně tak, jak jsi nakázal. Nahý pod oblečením. Nebo v pánských slipech nebo v dámských kalhotkách s návlekem na penis. Neptám se. Jen splním, co chceš. A vím, že od té chvíle už nepatřím sobě.
Za dveřmi mi sundáš oblečení, nasadíš roubík, obojek a neprůhledné čočky. Nevidím tě. Nemluvím. Jen čekám. Pouta zacvakneš na zápěstích i kotnících, rozpěrky roztáhnou moje tělo. Připneš mě řetězy, znehybníš. Ztrácím možnost se bránit. Zůstává jen odevzdání.
Začneš análem. Plugy se střídají, hledáš reakce, tlak, uvolnění. Každý pohyb něco posouvá. Když jsem připravený, přijde větší nebo dildo nebo penis. Tlak roste. Sám se udělám napětím, nebo tvým zásahem, přesně, jak chceš. Milking. Beze slov, bez volby.
Pumpu přiložíš, až se zdám hotový. Tvrdost se vrací. Žilky naběhnou. Penis připravený sloužit. A pak si nasedneš. Jako na nástroj. Ale tentokrát jsem nástroj já. Nikdy jsem nic neměl s muži. A teď jsem tvoje mužská čubka.
Na kolenou. Ústa otevřená tělo znehybněné. Zasouváš penis, kontroluješ, zkoumáš limity. Pomalu, opatrně, ale důsledně. Nechceš mě zlomit, ale najít co zvládnu. A já se přizpůsobím. Dobrovolně. Chci být tvoje hračka.
Vystříkáš se mi na obličej a když skončíš, vymočíš se mi do análu. Plug zajistí, plenka ho překryje. Jistota, že zůstane, kde má. A z ponižující nutnosti se stává další forma ponížení. Sundáš obojek. Vodítko připneš na koule. Roubík zakryješ rouškou. Čočky necháš. A vezmeš mě ven.
Nevím kam. Nevidím, kdo se dívá. Přes čočky nic nepoznám. Cítím jen tah vodítka. Po obličeji mi ještě stéká sperma. Každý krok připomíná, co ve mně je, co mám na sobě, komu patřím. Skutečné vystavení, nebo jen hra s mojí hlavou? Víš jen ty.

Nejde mi o bolest. Nejde mi o hraní si na sílu. Jde mi o kontrolu, ponížení, napětí a důvěru. O ten moment, kdy jsem zajištěný a přístupný. A přitom stále čekám, co zrovna vymyslíš.
Jsem čistý, z okolí Prahy, diskrétní a připravený. Vybavený, otevřený a ochotný posunout se dál, pokud najdu správného pána.

Přitahuje mě farma nebo statek, kde se neptám. Jen přijdu, nahý nebo v ponižujícím prádle nebo masce, a stanu se majetkem na hraní.

Jsem perverzní, odevzdaný a připravený. Obojek s vodítkem, roubík, neprůhledné čočky, pouta, rozporky. Přijímám vše, co přijde, ať už je to do úst, análu nebo na tělo. Klidně se nechám postříkat od hlavy k patě.

Nezáleží, kdo si mě vezme. Stačí pokyn, zatažení za vodítko. A pokud se jen díváš nebo vedeš za uzdu nebo vodítko? I to je pro mě forma ponížení.

Nejde mi o bolest, ale o ztrátu kontroly. O chvíli, kdy už nepatřím sám sobě. Jen poslouchám a sloužím.

Hledám statek, kde se moje odevzdání změní ve skutečnost.

Napiš a zjistíme jestli se naše představy potkají

Přijdu přesně tak, jak jsi nakázal. Nahý pod oblečením. Nebo v pánských slipech nebo v dámských kalhotkách s návlekem na penis. Neptám se. Jen splním, co chceš. A vím, že od té chvíle už nepatřím sobě.
Za dveřmi mi sundáš oblečení, nasadíš roubík, obojek a neprůhledné čočky. Nevidím tě. Nemluvím. Jen čekám. Pouta zacvakneš na zápěstích i kotnících, rozpěrky roztáhnou moje tělo. Připneš mě řetězy, znehybníš. Ztrácím možnost se bránit. Zůstává jen odevzdání.
Začneš análem. Plugy se střídají, hledáš reakce, tlak, uvolnění. Každý pohyb něco posouvá. Když jsem připravený, přijde větší nebo dildo nebo penis. Tlak roste. Sám se udělám napětím, nebo tvým zásahem, přesně, jak chceš. Milking. Beze slov, bez volby.
Pumpu přiložíš, až se zdám hotový. Tvrdost se vrací. Žilky naběhnou. Penis připravený sloužit. A pak si nasedneš. Jako na nástroj. Ale tentokrát jsem nástroj já. Nikdy jsem nic neměl s muži. A teď jsem tvoje mužská čubka.
Na kolenou. Ústa otevřená tělo znehybněné. Zasouváš penis, kontroluješ, zkoumáš limity. Pomalu, opatrně, ale důsledně. Necheš mě zlomit, ale najít co zvládnu. A já se přizpůsobím. Dobrovolně. Chci být tvoje hračka.
Vystříkáš se mi na obličej a když skončíš, vymočíš se mi do análu. Plug zajistí, plenka ho překryje. Jistota, že zůstane, kde má. A z ponižující nutnosti se stává další forma ponížení. Sundáš obojek. Vodítko připneš na koule. Roubík zakryješ rouškou. Čočky necháš. A vezmeš mě ven.
Nevím kam. Nevidím, kdo se dívá. Přes čočky nic nepoznám. Cítím jen tah vodítka. Po obličeji mi ještě stéká sperma. Každý krok připomíná, co ve mně je, co mám na sobě, komu patřím. Skutečné vystavení, nebo jen hra s mojí hlavou? Víš jen ty.

Nejde mi o bolest. Nejde mi o hraní si na sílu. Jde mi o kontrolu, ponížení, napětí a důvěru. O ten moment, kdy jsem zajištěný a přístupný. A přitom stále čekám, co zrovna vymyslíš.
Jsem čistý, z okolí Prahy, diskrétní a připravený. Vybavený, otevřený a ochotný posunout se dál, pokud najdu správného pána.