"Ty vogo, vždyť si na nich zlomím minimálně kotníky, když ne rovnou celé nohy," vangluji ve vysokých černých lodičkách, které jsou ještě ne zvýšené platformě. "Vždyť na tom nic není, říkali," mručím si spíš jen tak pro formu, aby mě nikdo neslyšel. Přidržuji se regálu…

Když už mě někdo zaujme, proč musí být hned kokot? Jakože kokot běžně není, jen prostě ten večer byl. Pátek večer. Pátek studených rukou a ledových prstů. Přesně těch prstů, co měly svírat jeho ptáka. Tak asi ona měla pevnější stisk, jinak určitě mezi námi nebyl…

Ne, tohle už nedám! Vážně… ! Do očí mi hrknou slzy, začnu se dávit a instinktivně se ho od sebe snažím odtlačit. Bez šance, má sílu. Zpátky si mě navlékne na ptáka a pořádně přirazí. Drží mě pevně za vlasy, stříká mi plnou dávku do krku a spokojeně si u toho mručí.…

Tenhle blog určitě zaujme šukyho. Ne že bychom se nějak znali, on o mě asi ví a já ho čtu a znám jeho touhu o sexu dvou žen, které ho vezmou mezi sebe. To tady ví asi kde kdo, ale jak mě napadl blog? ..."Kamarádka? Kdy tam budete? Tak to já bych se podíval."... Mám…

"Co máš na sobě, ať tě poznám," vážně má strach, že bych kolem prosklené výlohy jeho kanceláře prošla nepoznaná? "Černé dlouhé upnuté šaty ....bez kalhotek," nezapomenu dodat a stoupám ulicí výš, dál od náměstí. Nesmím funět, pomalu, ještě bude prostor se zadýchat...…

…Chybíš mi, chybíš mi, čemu se divíš? Chybíš mi, chybíš mi, už zase mizíš. Příliš krásná na to, aby znala opravdový milování. Příliš krásná na to, aby uschla na mých vlhkých dlaních… Dozpívá náš oblíbený interpret na posledním letním fesťáku a nám je hezky. Jsme tu…

"Prosimtě… mě se nějak…!!!!Božééé to nejde!" kleju na všechny směry a z očí mi srší blesky. "Nemůžu si to tam strčit, můžeš mi prosím pomoct?" houknu na Verču stojící venku. "Ano drahá? Kam ti mám co strčit? "okamžitě se Verča chytá a dere se mi do převlékací kabinky,…

"Kruci Veru, tím zkoušením šatů jsme ztratily spoustu času!" nadávám jen na oko, protože v tašce mě hřejí nové černé šatičky a k nim černé lodičky na parádních jehlách. Dobře,tak na těch se spíš zabiju než abych někam nějak došla. Tak ale zase na ten efekt, než je ze…

Chytá mě křeč z té sladkosti, pochopení a empatie celý den. Pusa si mele pořád dokola, není to naučený automat i když by se tak chvíli mohlo zdát, a i já začínám o sobě mírně pochybovat. Sedět a mlčet a poslouchat, čekat až padne tma, nic neřešit na nic nemyslet, po…