aneb cesta z dětského ráje k „ufo-plážím“ Vyrůstala jsem v prostředí, které nebylo ani úzkoprsé, ani přehnaně liberální – zkrátka tak akorát. Se sourozenci jsme tvořili věkové stupínky, ale ve vaně jsme se bez problémů mačkali společně a v zimě se bok po boku…
Bylo mi tehdy sladkých náct a svět byl ještě plný nejistot. On byl starší, sebevědomý a hlavně první. V jeho očích jsem poprvé uviděla odraz něčeho, co jsem u sebe do té doby přehlížela. Moje postava – malá, ceckatá, která byla na škole terčem posměšků a při tělocviku…
Ahoj všichni, předně bych vám chtěla moc poděkovat za všechny ty komentáře a milé vzkazy, které se sešly pod mou povídkou, nebo jste je poslali přímo. Vůbec jsem nečekala, že můj příběh o cestě k nudismu a hledání vlastního sebevědomí vyvolá takovou vlnu pochopení.…
Venku se začíná oteplovat a já cítím to známé šimrání v podbřišku. Léto klepe na dveře a s ním i vidina horkého písku, slunce opírajícího se do kůže a té nepopsatelné svobody. Už se nemůžu dočkat, až ze sebe shodím ty vrstvy oblečení a stanu se zase na chvíli tou ženou…
