Kapitola 2. První hra Viktorie se v očích zalesklo něco jako uznání. S klidným gestem sáhla po obojku, který jí Eva s mírně se chvějícíma rukama podala. Druhý obojek vyjmula z krabičky pro Jana. Její pohyby byly klidné, jisté, bez zaváhání. Pro Evu a Jana v té chvíli…

Večer se pomalu snášel na město. Jan a Eva seděli na terase svého bytu, v rukou sklenky vína. Vzduch voněl letním deštěm a ticho přerušovalo jen vzdálené hučení dopravy. Jan se na Evu podíval a jemně jí stiskl ruku. Věděla, co má na mysli. Ta myšlenka mezi nimi visela…