Je mi smutno. „Pojď ke mně, potřebuji se mazlit.“ Přijdeš ke mně obejmeš mě, dáš mi pusu do vlasů. Hladíš mě, kde jen tě napadne, vím že máš rád, když se jen tak mazlíme. Zašeptáš mi do ucha: „Jsem rád, že tady s tebou můžu být.“ I já jsem ráda, dlouho jsem hledala…

Tady tě mám. Přesně načas, jako hodný malý objekt, co přišel na svou terapii. Jak poslušný. Jak zoufalý. Ale aby bylo jasné, tohle nebude žádné obyčejné, uklidňující popovídání. Ne, ne. Jsi tu, protože to tělo patří mně… a ty třesoucí se malé bradavky jsou tady pro…