V lodičkách a na zádech,
čekám jemně na nádech,
vidíš, ani nedýcháš,
když se na mne podíváš.

Když si chytím zadeček,
vidíš rýhu čáreček.
Když dech voní po víně,
cizí prsty po klíně.

Temná místnost,
rudý kraj,
lodičky svítí,
říkáš jinotaj,
Klečím a čekám,
co vše se stane,
odkud plášť zašustí,
či vítr vane.

Ať je zima nebo mráz
v punčoškách je vždycky snáz
Když mě hřejí nožičky,
chuti dozná růžičky.
A pak hezky zezadu
zorají mi zahradu

Světem letí tíchý vzdech,
když zatají se v ústech dech,
když do pouhých vět,
zpomalí se svět.
Cítím smyčky na kůži,
a zatoužím po muži.


Uvidíte mne nahou a svázanou (bez detailu klína)

Na chaloupku pod lesem,
společně se unesem,
A těch mých pár hadříků,
poletí hned do kříků.
Okolo jen ticho lesa,
slyšíš jen můj hlas jak hesá

Když působí síla okamžiku, tak je to pak v jednom mžiku. Světlo , stín a čiré sklo, tak to tehdy dobře šlo. Kdo si hraje nezlobí, nebo mě snad ozdobí?

Chtěla jsem si zkusit focení v ateliéru, no posuďte sami zda se se mi to vyplatilo .