Ta bude koukat, že už jsem doma. Vytáhl klíče z kapsy bundy a vsunul je do zámku. Potichu odemknul s tím, že ji překvapí. Hned jak otevřel dveře, zarazil se. Něco tu nehraje. Jeho vnitřní alarm začal houkat jako zběsilý. Vstoupil do bytu, potichu, rozhlédl se. Vše bylo jako ráno, když odcházel. Pak si jich všiml. Černé Pumy a hnědé polobotky. Pánské. A nebyly jeho. Položil batoh na botník a…

Ťapala přede mnou s košíkem v ruce. Sledoval jsem její siluetu a říkal si, jak je dobrá. Vlasy se jí leskly, jak na ně dopadaly sluneční paprsky a já bych dal v tu chvíli ruku do ohně za to, že ona je bohyní tohoto lesa. Vůbec bych se nedivil, kdyby si sedla na pařez a přiběhly srnky pro pohlazení. A také si sedla. Rozhlížím se, jestli se z křoví nevynoří první lesní tvor, ale jen na okamžik,…

Seděl jsem v kavárně a čekal až se objeví. Byl jsem nedočkavý a zároveň nervózní z toho, jak si sedneme. Pípla mi zpráva. Vystupuje z tramvaje. Je tady. Mým tělem projela vlna rozrušení. Jako při zkouškách, smál jsem se sám sobě. Vstoupila do kavárny. Bylo to, jako by slunce prořízlo noc. Úsměv se rozlil po jejích tvářích a já se díval na daleko krásnější dívku, než jsem vlastně očekával.…

Utekly dny, týdny. Vše plulo ve svých vzdánlivě stejných kolejích. Ona se chovala stejně, jako by se nestalo nic. On nedával nic najevo, jako by nic nespatřil. Spolkl v sobě to jedovaté zrnko uražené mužské pýchy a majetnictví a protože ona se mu věnovala stále stejně jako předtím, nechtěl se v tom babrat. Jediné chvíle, kdy měl znovu vše jako před sebou, byly ty, kdy se spolu milovali. Vždy, …

"Já bych chtěla,  aby byla zelenooká", řekla. Jen jsem se usmál. "A zrzečka", přidala. Mě to bylo jedno. Ve finále nezáleží přeci na tom, jakou má holka barvu očí či vlasů. Spokojím se s tím,  aby byla komunikativní, trošku hezká a nebyla to úplná blbka. Prostě kamarádka pro oba, která se stane součástí našich životů. "Tak mám ten inzerát tedy zadat, jsi si jistá", ujišťuji se. "No pokud sis to…

Stojím před obchoďákem. Jsem nervózní jak prvnička. A těch lidí. Je tam narváno k prasknutí. Už jen zoufalá snaha zaparkovat mě měla varovat. Ale jednou jsem do toho šel, tak přeci necouvnu. Kór když to sám chci. Co vlastně? Inu - vzájemné sympatie, povídání, seznamování a, však to znáte, slovo dalo slovo a najednou se měla jedna z fantazií zhmotnit. Prostě a jednoduše - šlo o hrátky v…

Neozývala se. Byl jsem na rozpacích. Tohle přece holky nedělaj, tohle se vyčítá nám chlapům, létalo mi hlavou. Žil jsem dál svým běžným životem. Práce, oběd, práce, spánek. Kolotoč. Až za pár dní, zničehonic, zpráva. Něco mi dlužíš, chlapečku. Nic víc. Stačila jn tato slova a mým nitrem se opět rozlévalo napětí, vzrušení a touha. Jak to ta mrška sakra dělá? Netušil jsem, ale rád jsem se tomu…

Hele, za pět minut tam jsem, píši jí. Známe se už léta. Tedy - nikoliv osobně. Jen přes písmenka, přes obrázky. Nyní se máme setkat i v reálném životě. Máme nápad. Projekt, který nám ležel v hlavách dlouho. Takové malé posunutí našeho psaní. A naše schůzka má všemu dát jasnější podobu. Sedám na domluveném místě. Přicupitá servírka. "Dám si presso a minerálku", poprosím.Vytahuji notebook.…

Přicházel jsem k sauně a byl plný očekávání a nejistoty zároveň. Hlavou se mi honilo milion myšlenek. Bude tam? Není to hloupý vtip? Bude opravdu sama? Bude připravená jak jsme si psali? A co když ne? Nakonec jsem je všechny vyhnal z hlavy. Když tam nikdo nebude, aspoň si udělám relax day. Domluva byla jednoduchá - udělám jí masáž, seznamovací...další schůzku už tam bude i on a budeme se jí…