Ani nevím, jak jsem se tam ocitl. Ale šel jsem prostě zase okolo. Bylo sice teprve odpoledne, ale už jsem popil pár piv a domů se mi moc nechtělo. Tak jako tak, byl jsem zase najednou u té hospody. Nijak jsem moc nepřemýšlel, asi jsem měl už dost zastřenou mysl, a vstoupil jsem zase dovnitř, do toho odéru cigaret a zatuchlého vzduchu. Jako bych si nepamatoval, co jsem tam zažil. A netušil, co…
Potřeboval jsem si trochu oddechnout. Nejlépe dát pivo v nějaký obyčejný čtyřce. Sice jich už v Praze moc není, kór u mého bydliště, ale naštěstí jsem cestou domů šel zrovna okolo jedné z nich. Od prvního pohledu bída. Ošklivá zahrádka s rozpadlými lavicemi a stolky s reklamními deštníky. Už přede dveřmi jsem cítitl ten pivní odér. A to se hned po tom co jsem vkročil potvrdilo. Zelené ulepené…
